ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD V. - MUSCOSEMINEUM Schütz

Gymnocalycium tudae Y. Ito

Explanatory Diagram 175, 1957

Tento druh je podobný Gymn. megatae. Tělo je více terčovité, 6 cm vysoké, 17 cm v průměru, sametově modrozelené, s 9 – 13 žebry; hrbolce delší a zašpičatělé.
Okrajové trny 5 – 7, na špici poněkud háčkovité; mladé trny černohnědé, na základně světle žlutozelené, na špičce tmavě hnědé.
Květ je menší, 4 cm dlouhý a 4 cm v průměru, nálevkovitý, trubka holá, zesílená, slámové barvy; vnitřní okvětní lístky bílé, vnější se světle zeleným středním proužkem, světle zelenou špičkou a tmavě červenou tečkou.
Domovina: Paraguay.
Rozdíly oproti Gymn. megatae jsou zcela zanedbatelné, pokud vůbec nějaké existují. Většina cestovatelů označuje svoje nálezy z Paraguaye jako Gymn. megatae, jako Gymn. tudae pak nálezy z Bolívie, od Boyuibe. Odtud také Ritter popsal v Kakteen in Südamerika Gymn. tudae var. bolivianum, tento popis je však zbytečný. Rostliny na nalezišti dosahují až 25 cm v průměru. Ritter původně rostliny označoval Gymn. brevistylum FR 1133, tedy s krátkou čnělkou. O něco menší květ a jeho části by měly být jakýs-takýs rozdíl oproti Gymn. megatae. Další nálezy: M 106 Boyuibe, KK 830 Palos Blancos, Lau 371 Guanacos, Lau 374 Charaqua, Lau 396 Boyuibe.
Gymn. tudae var. viridis Donald nom. nud. = Gymn. hamatum – viz pod tímto taxonem.

Gymnocalycium tudae

Gymn. tudae – summary:
The differences with Gymn. megatae are quite worthless, if any. The most of travellers marks their finds from Paraguay as Gymn. megatae, then the finds from Bolivia, Boyuibe, as Gymn. tudae. Ritter has described in Kakteen in Südamerika from these areas Gymn. tudae var. bolivianum, however, the description is useless. The plants can reach to 25 cm in diameter on the finding place. Ritter had originally marked the plants like Gymn. brevistylum FR 1133, so with short style. Some littler flower and its parts should be so called difference from Gymn. megatae. The other finds: M 106 Boyuibe, KK 830 Palos Blancos, Lau 371 Guanacos, Lau 374 Charaqua, Lau 396 Boyuibe.
Gymn. tudae var. viridis Donald nom. nud. = Gymn. hamatum – see there.

Gymnocalycium onychacanthum Y. Ito

Explanatory Diagram 175, 1957

Tělo terčovité, 10 – 20 cm v průměru, modrozelené. Žebra 13 – 20, rozdělená v hrbolce tvaru podkovy.
Okrajové trny 7 – 9, šídlovité, asi 3 cm dlouhé, hřebenovitě uspořádané, modré, s tmavě žlutou základnou, později popelavě šedé nebo barvy myší šedi.
Květ zvonkovitě nálevkovitý, asi 2,5 cm dlouhý a 3 cm široký. trubka úzká, krátká, válcovitá, holá, světle namodralá, střední pruh vnějších okvětních lístků přechází od světle až po tmavě trávově zelenou, špice ještě tmavší. Nitky tyčinek bílé, prašníky tmavě žluté.
Domovina: Paraguay.
Jde o formu Gymn. megatae, podle popisu by měla mít více okrajových trnů a více žeber. Z přírody hlášen nález pouze HU 316 Paraguay, jinak tento taxon ani není brán vážně. Gymn. onychacanthum nabízel semena De Herdt v Belgii asi před 20 lety, rostliny mají skutečně více žeber, epidermis je víc šedozelená, hrbolce jsou víc ostrohranné a mají dvě brady postavené nad sebou. Více trnů však nemají a také nedosahují délky 3 cm, pouze 1 cm.

Gymnocalycium onychacanthum De Herdt

Gymn. onychacanthum – summary:
It is a form of Gymn. megatae, it ought to have after the description more marginal spines and more ribs. It is reported from the nature only the find HU 316 Paraguay, on the other hand this taxon is not hold too seriously. Seeds of Gymn. onychacanthum were offered by De Herdt in Belgium before about 20 years, the plants have really more ribs, epidermis is more graygreen, the protuberances are more sharp and they have two chin projections. However, they have not more spines and they do not reach the length of 3 cm but only 1 cm.

Gymnocalycium griseopallidum Backeberg

Backebergův popis z Kakteenlexikonu 167, 1965:

Tělo ploše kulaté, bělošedé, asi 6,5 cm v průměru a 3 cm vysoké, málo odnožující; žebra 7, s mnoha příčnými zářezy na bocích a mezi areolami (dosud jen u tohoto druhu), uprostřed 1,5 cm široká, 7 mm vysoká; trny 4 – 5 (- 6), až 1,5 cm dlouhé, černé, spodní víceméně přiléhající nebo víceméně pokřivené, později všechny šedé; květ?
Domovina: Bolívie, solné duny u San José, poblíž hranic s Paraguayí.
Backeberg uvedl jako nálezce pátera Hammerschmida, ale ve skutečnosti rostliny sbíral páter Klinger. Rostliny pak poslali importérské firmě Karlheinz Uhlig v Rommelshausenu v Německu. Backeberg s popisem spěchal, nepopsal tedy květ a ani s uváděnými černými trny se nesetkáme a ani obrázek v Kakteenlexikonu, kde je suchý import, mnoho nenapovídá. Naleziště asi po deseti letech navštívil páter Alfredo Lau, rostliny sbíral u vyschlého solného jezera za příšerného vedra, rostliny pak poslal ke zpracování britskému botanikovi Johnu Donaldovi. Lau se pak setkal s Klingerem a ten mu oznámil že páter Hammerschmid krátce předtím zemřel, protože se omylem napil kyseliny. No jo, bídný je někdy osud misijních služebníků v takových nehostinných a opuštěných tropických krajích.
Domnělá místa výskytu taxonu pozorovali rakouští gymnofilové, a při průzkumu stanovišť gymnokalycií podrodu Muscosemineum narazili u vojenské základny Fortin Ravelo roku 1995 na naleziště gymnokalycia, které označili jako Gymn anisitsii STO 986. Sám jsem od nich taková semena vysel a rostliny (viz obrázky) jsou skutečně formou Gymn anisitsii, i když vzdušnou čarou je toto stanoviště dost vzdálené od nalezišť typu Gymn anisitsii u města Concepcion. Po několika letech pozorování došli rakouští gymnofilové Till a Amerhauser k překvapivému závěru: Na základě nálezu původně označeného Gymn anisitsii STO 986 od Fortin Ravelo tuto rostlinu stanovili jako Gymn griseopallidum a hned taxon překombinovali na Gymn anisitsii var griseopallidum. Co je k takovému záměru přimělo již nebudeme zjišťovat. Po letech bádání a úvah nejen mé osoby, ale i dalších gymnofilů, se vracím k postavení Gymn. griseopallidum a Gymn. pseudomalacocarpus jako samostatných druhů a kombinace rakouských gymnofilů je zde brána v úvahu jako poněkud zavádějící a nepřijatelná.
S popisem taxonu se objevil i popis Gymn. pseudomalacocarpus. Je zajímavé, že Gymn. griseopallidum se podařilo pěstovat ve sbírkách u nás a v sousedních státech a Gymn. pseudomalacocarpus bylo a stále je zde vzácností, ve Velké Británii tomu bylo právě naopak. Semenáčky tohoto taxonu jsou až do 5 let vždy křídově zelené a poznáme je tím od semenáčků Gymn. pseudomalacocarpus, které jsou vždy červenohnědé, ať je postavíte kde chcete. Pokud zčervená rostlina Gymn. griseopallidum, dává svému pěstiteli najevo úmysl posledního rozloučení.
Další nálezy: EK 5; Lau 368 Salinas; KK 510 Salinas.

Gymn. griseopallidum

Gymn. griseopallidum - summary:
Backeberg has mentioned like the founder the father Hammerschmid but it is true that the plants had been collected by the father Klinger. They had sent the plants then to the importing firm of Karlheinz Uhlig in Rommelshausen in Germany. Backeberg has been hurry with the description then he has not described flower and we can not see any black spines. The father Alfredo Lau visited the finding place after about ten years, he has collected the plants at the dry salt lake when it was very hot weather, he has sent the plants for the taxonomic working to the British botanist John Donald.
The Austrian gymnofils have observed the places of the occurence and they overcombined the taxon to the variety of Gymn. anisitsii. The plants are surely related but the statut of the sort would be suitable for it.
It differs from Gymn. anisitsii with flatly globular, mostly dark green body, with bluegreen to browngreen area of the top (however, we can not see this colouring in right growing so good health of the plant), with ribs divided by flat cuts into little rugged protuberances, with mostly littler flowers and with anthers with light gray pollen.
The description of Gymn. pseudomalacocarpus has appeared even with this taxon. It is interesting that Gymn. griseopallidum has been succesful in growing in the collections in ours and in the neighbour states while Gymn. pseudomalacocarpus has been and still it is rare, on the other hand the situation is quite different in U.K. The seedlings of the taxon are till about 5 years always chalky green and we can differ them from Gymn. pseudomalacocarpus which are always redbrown even if you can grow them where you want. If some specimen of Gymn griseopallidum becomes red, it gives to its grower the plan of the last good-bye.

Gymnocalycium pseudomalacocarpus Backeberg

Backebergův popis z Kakteenlexikonu 172, 1966:

Tělo ploše kulovité, 7 cm v průměru a 3 cm vysoké (pokud jsem je viděl), podobá se Malacocarpusu (Wigginsii), špinavě olivově zelené, v období klidu na vybledlých bocích žeber s načervenalým nádechem; žebra asi 11, příčně rýhovaná, s úzkými hrbolci s ostrými hranami, kolem areol zesílené; areoly asi 1,5 cm od sebe vzdálené, poněkud pohroužené.
Trny 3 – 5, směřující do stran a dolů, až 1,7 cm dlouhé, mírně ohnuté, nejspodnější nejsilnější, základny zesílené, vrchní pár někdy tenký a světlý, jinak všechny trny nažloutle hnědé; střední trn chybí.
Domovina: Bolívie, solné duny u San José, blízko paraguayských hranic.
U tohoto taxonu platí v podstatě to co bylo uvedeno u Gymn. anisitsii var. griseopallidum, oběma taxonům spíš slušelo postavení druhů. Rostliny našel páter Klinger, páter Hammerschmid je pak poslal firmě Uhlig do Německa. Bolivijští misionáři poslali do Německa několik zásilek rostlin, patrně si tak měli možnost přivydělat nějaký obnos na bídný život v těchto pustatinách. Asi deset let později naleziště navštívil Alfredo Lau, doprovázel jej páter Klinger, naleziště je na území indiánského kmene Ayoreo. Lau pak poslal rostliny anglickému botanikovi Johnu Donaldovi a ten taxon překombinoval na varietu Gymn. tudae. Schütz taxon považoval spíš za příbuzný Gymn. damsii, rakouští gymnofilové jej zase převedli pod Gymn. anisitsii.
Podle nich se má lišit od Gymn. anisitsii a Gymn. griseopallidum ploše kulovitým, v období sucha placatým tělem (které je podobné malacocarpusu), zato prý v květu, plodu a semenech jsou sotva nějaké rozdíly. To však neodpovídá skutečnosti, jak je uvedeno v dalším odstavci.
Domovina: Bolívie, Santa Cruz, u Naranjos, 235 m n.m.
Pokud porovnáme květy Gymn. pseudomalacocarpus a Gymn. griseopallidum, zjistíme rozdíly a dost podstatné. Gymn. pseudomalacocarpus má květy kratší a silnější, masitější, poměrně zavalité, kdežto květy Gymn. griseopallidum mají tenší trubku a jsou o mnoho delší. Gymn. pseudomalacocarpus má plody ovoidní až kulaté, Gymn. griseopallidum vřetenovité až protáhle kyjovité. Gymn. pseudomalacocarpus má v květuschopné velikosti epidermis hladkou a lesklou, Gymn. griseopallidum matnou. Gymn. pseudomalacocarpus je v kultuře daleko choulostivější a roubování lze doporučit.
Další nálezy:STO 1406; KK 509 San José; Lau 365 Lourdes Taperas.

Gymn. pseudomalacocarpus


Gymn. pseudomalacocarpus

Gymn. pseudomalacocarpus - summary:
They are valid substantially all notes mentioned at Gymn. anisitsii var. griseopallidum, however, both taxa would be better to be the independent sorts. The plants had been found by the father Klinger, then the father Hammerschmid had sent them to the firm of Uhlig in Germany. The father Alfredo Lau visited the finding place about ten years later, the father Klinger accompanied him, the place of the occurence is in the territory of the Ayoreo Indians. Then Lau has sent the plants to the British botanist John Donald who overcombined the taxon to the variety of Gymn. tudae. Schütz had held it rather for the relationship of Gymn. damsii, the Austrian gymnofils overcombined it under Gymn. anisitsii.
After them it ought to differ from var. anisitsii and var. griseopallidum with flatly globular, with disc-like body in dry season (which is similar to malacocarpus), however, it was said they are hardly any differences in flower, fruit and seeds.
If we compare the flowers of Gymn. pseudomalacocarpus and Gymn. griseopallidum, we can find the differences – and rather substantial. Gymn. pseudomalacocarpus has flowers shorter and stronger, fleshy, rather thickset, while the flowers of Gymn. griseopallidum have slender tube and are much more longer. Gymn. pseudomalacocarpus has the fruit ovoid to globular, Gymn. griseopallidum spindle-like to elongated cudgel-like. Gymn. pseudomalacocarpus has the epidermis in age smooth and shiny, Gymn. griseopallidum dull. Gymn. pseudomalacocarpus is much more sensitive in the culture and it is possible to recommend grafting.

Gymnocalycium hamatum Ritter

Kakteen in Südamerika II, 663, 1980

Tělo jednotlivé, šedozelené, v květuschopné velikosti 6 – 16 cm široké, v přírodě až 8 cm vysoké, s prohloubeným vrcholem, který není otrněný. Žebra 9 – 16, 10 – 15 mm vysoká a 15 – 25 mm široká, nad areolami vodorovné příčné zářezy, pod nimi zakulacené brady, které víceméně vystupují, vcelku jsou hrbolce zaoblené, nikoliv sekyrkovité, zářezy oddělující žebra klikaté. Areoly 5 – 8 mm dlouhé, 3 mm široké, s bělavou plstí na hrbolcích, od sebe vzdálené 10 – 18 mm.
Trny okrajové, šídlovité, poněkud zploštělé, směřující do stran, světle až středně hnědé, 5 – 7 – 9, směrem k tělu ohnuté, špičky více zahnuté až háčkovité, zejména spodní je většinou háčkovitý, ostatní uspořádány do párů, všechny 10 – 20 mm dlouhé.
Květy poměrně daleko na boku, 5 cm dlouhé, otevírající se jen na málo hodin, ale více dní po sobě, nevonící. Semeník 15 mm dlouhý, 9 mm silný, poněkud kuželovitý, olivově zelený, s rubínově hnědými, bíle lemovanými zakulacenými šupinami dlouhými 2 mm a širokými 3 – 4 mm. Nektarium trubkovité, 3 mm dlouhé, dobře kryté bazálním prstencem tyčinek. Horní část trubky nad naktariem šálkovitá, 12 mm dlouhá, uvnitř bílá, vně poněkud bělavá s přechodem do nahnědlé, s velkými nahnědlými tupými šupinami s červenou špičkou. Tyčinky bílé, nad nektariem prstenec jej uzavírající sestávající ze 4 – 5 mm dlouhých, vlnou pokrytých nitek, který přiléhá ke čnělce, nad tím asi 2 mm vysoká mezera, potom seskupení tyčinek, které je stále hustější a prodlužující se až na 10 mm. Ty jsou bez vlny a jsou ohnuté dovnitř. Prašníky šedočerné, podlouhle oválné, pyl krémový. Čnělka s bliznou uprostřed mezi prašníky, bez blizny 18 mm dlouhá, bílá, bliznové laloky asi 12, rozložené a vzhůru ohnuté, krémově zbarvené, 4 – 6 mm dlouhé. Vnitřní okvětní lístky 12 mm dlouhé, 2 – 3 mm široké, nahoře zastřižené, dole úzké, další se prodlužují až na 22 mm při šířce 5 – 6 mm, bílé s růžovým středním proužkem, více lineární, široce rozprostřené a dolů ohnuté.
Plod načervenalý, modře ojíněný, vřetenovitý, 25 – 30 mm silný, plodové maso šťavnaté, růžové. Semeno skolo kulovité, světle hnědé, 0,8 – 1 mm v průměru, jemně hustě hrbolcovité, hrbolce většinou vzájemně splývající a tím vzniká síťování s dolíčky, hilum bazální, podlouhle oválné, bílé.
Domovina: Palos Blancos, provincie Gran Chaco, Bolívie, FR 819.
Jak již vyplývá z popisu, taxon nalezl Friedrich Ritter (*1898, + 9.4.1989), žijící tehdy v Chile. Semena pak prodávala jeho sestra Hildegard Winter v Německu. Semena prý tenkrát dobře klíčila. Semena později nabízela i firma De Herdt, klíčivost také byla dobrá. Jen v kultuře jsou výsledky výsevů nepředpokládatelné, jednou semena vyklíčí, pak pět let nic. Osvědčilo se mi zralý plod z rostliny odstranit, semena ihned vyprat a ihned po oschnutí a možnosti manipulace s nimi šup s nimi do výsevní sklenice. Sklenici pak umístit na vrchní parapet do skleníku. Pokud zralý plod ponecháte na rostlině dva roky, pak již najdete v plodu vyklíčená semena. Ty je také možno pikýrovat, ale je to hrozná práce – ovšem i takovou piplačkou lze dosáhnout kýženého výsledku.
Páter Alfredo Lau také pozoroval a sbíral tento taxon v přírodě, rostliny pak poslal anglickému botanikovi Johnu Donaldovi ke zpracování, ten je pak označil Gymn. tudae var. viridis. Lau o popisu ještě nevěděl, a tak nálezy označil Lau 397 Paracari, Palos Blancos. Naleziště také navštívili Karel Kníže žijící v Limě v Peru, označil je jako KK 1099 Villazon, Ludwig Bercht LB 2366 Palos Blancos, a dr. Detlev Metzing M 111 Palos Blancos.

Gymnocalycium hamatum, foto Rudolf Frélich


Gymnocalycium hamatum, foto Rudolf Frélich

Gymn. hamatum – summary:
How it is evident from the description, the taxon had been found by Friedrich Ritter (*1898 +9.4.1989) living at that time in Chile. Then his sister Hildegard Winter has sold the seeds in Germany. It was said that the seeds were sprouting also good and also offered by the firm of De Herdt later. Only in the culture the results of sowings are not sure, seeds sprout well one time, then five years nothing. It has well proved to me the ripe fruit to pick up from the plant, seeds to wash immediately and after some minute of drying to get them immediately into the sowing bottle. Then the bottle is placed to the highest position in the greenhouse. If you let the ripe fruit on the plant two years, you can find inside the fruit even sprouted seeds. They are possible also to repote but it is rather terrible work – however, it is possible to reach good result with the minute work like this.
The father Alfredo Lau has also researched the taxon in the nature, then he has sent the plants to the English botanist John Donald for observing, then he has marked them like Gymn. tudae var. viridis. Lau has not known the description else and so he has marked the finds Lau 397 Paracari, Palos Blancos. The finding place has been visited also by Karel Kníže living in Lima/Peru, and he has marked them as KK 1099 Villazon, and also by Ludwig Bercht – LB 2366 Palos Blancos, and by dr. Detlev Metzing – M 111 Palos Blancos.