KLUB KAKTUSÁŘŮ OLOMOUC
HOME PAGE EMAIL

Články a publikace

ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD I. - GYMNOCALYCIUM

Gymnocalycium sigelianum (Schick) Berger

Kakteen 220, 1929

Basionym: Echinocactus sigelianus Schick
Möll. D. G. 201, 1923

Popis, překlad z němčiny:
Tělo jednoduché, ploše kulovité, světle šedozelené, 8 cm v průměru, vysoké 4 cm. Temeno prohloubené, kořen silný, řepovitý. Žeber 11, oddělených ostrými rýhami, oříčnými rýhami rozdělených v hrbolce, jež jsou pod areolami bradovitě protaženy. Areoly od sebe vzdálené asi 2 cm, 7 mm v průměru, s krátkou žlutavě bílou plstí, později sešednou a konečně jsou lysé. Okrajové trny 3, z nichž 2 jsou horizontální a 1 směřuje dolů, rovné, některé též srpovitě ohnuté, přilehlé k tělu, 10 – 12 mm dlouhé, drsné, při rašení tmavě rohovinové barvy, později šedé, kulaté a tuhé. Celá délka květů, které vyrůstají velmi blízko temene a jsou vždy početné, je 8 cm. Otevřený květ je 6 cm široký. Semeník 12 mm široký s polokulatými, světle zelenými, načervenale lemovanými šupinami. Petály jsou dužnaté a růžové, se zeleným středním proužkem. Tyčinky jsou kratší než trubka. Nitky a prašníky jsou žluté, četné. Čnělka s 12 bliznovými laloky žlutavě bílá.
Domovina: Argentina, Capilla del Monte v Sierra de Cordoba.
Schick popsal tento taxon jako druh v zahradnickém časopise Deutsche Gärtnerzeitung, protože redakce německého kaktusářského časopisu MfK tehdy Schickovy popisy odmítla s odůvodněním, že Spegazzini již Argentinu natolik probádal, že již nelze nic nového očekávat. Dr. Schütz to zmiňuje jakoby to mohlo po dlouhé době vypadat coby vtip, ale můžeme pozorovat i dnes, co se nehodí do ideové linie vedoucích činovníků, redakce prostě nepřijme.
V Backebergově Die Cactaceae jsou dvě fotografie, které se od popisu podstatně liší. Mají 5 – 7 trnů, i když v popisu je jasně uvedeno 3 trny. To pak vede k omylům a ve sbírkách můžeme vidět mnoho rostlin s popletenými názvy sigelianum – sutterianum. Záleží na tom, co si kdo pod těmito jmény představuje.
Backeberg uvádí i jiné naleziště – Sierra Chica. Z města Capilla del Monte byly rostliny odeslány, ale to neznamená, že v jeho okolí byly sbírány. Gymn. sigelianum roste na travnatých územích v pohoří Sierra Chica. Ve sbírkách poměrně dobře roste, hojně se dá množit odnoži a kvete ochotně velkými masitými květy.
Gymn. sigelianum osidluje východní část pohoří Sierra Chica a Hans Till v rakouském Gymnocalycium 16 (1) 2003 jej překombinoval na Gymn. capillense (Schick) Hoss. var. sigelianum (Schick) H. Till.
Další polní čísla: STO 532 Cumbre de Perchel Cordoba; JO 1012.03 Tres Cascadas; Tom 012/3 Tres Cascadas.

Gymnocalycium sigelianum STO 190 Tanti
Gymnocalycium sigelianum STO 190 Tanti

Gymn. sigelianum (Schick) Berger – summary:
The redaction of MfK had originally refused with giving reasons for it, that Argentina had been so observed by Spegazzini, that it had not been possible to wait new sorts from there. Therefore Schick had asked Möllers Deutsche Gärtnerzeitung, which published the description. Dr. Schütz had written that it could look like some humor today, but even now we can see in some journals if some article is not good with the official linie of the main persons, it is not published.
Backeberg published in Die Cactaceae two photos, which differed from the description very much. They have 5-7 spines, although the description clearly says 3 spines. It ought to be noticed to it at the pictures, which are not agreeing with the description. Then it can go to some mistakes and we can see in the collections the plants with various etiketes sigelianum – sutterianum after it, who can imagine something.
Backeberg has mentioned also another finding place, like the Sierra Chica. However, both data are very inaccurate. Capilla del Monte is the town, where the plants had been probably given at the post, the Sierra Chica is the extensive mountains. We can think, that Gymn. sigelianum grows in grass, but any data about it is absent. The speculations about variability are only unbased surmises so that this sort and the related ones are waiting for a reliable study. Therefore the opinion, that Gymn. sutterianum is possible to fuse with Gymn. sigelianum, is justified with nothing and this opinion must be rejected.
It grows in the east part of the Sierra Chica and Hans Till has overcombined it in the Austrian Gymnocalycium 16 (1) 2003 to Gymn. capillense (Schick) Hoss. var. sigelianum (Schick) H. Till.
Gymn sigelianum is expanded well in collections. It makes offsprings abudantly in difference from the description and it is multiplied mainly vegetatively. It is popular sort, mainly for its beautiful and big flowers.

Gymn. sigelianum sierra de cordoba, foto Ch
Gymn. sigelianum sierra de cordoba, foto Ch

Gymn. sigelianum sierra de cordoba, foto Ch
Gymn. sigelianum sierra de cordoba, foto Ch

Gymn. sigelianum sierra de cordoba, foto Ch
Gymn. sigelianum sierra de cordoba, foto Ch

Gymnocalycium sutterianum (Schick) Berger

Kakteen 220, 1929

Basionym: Echinocactus sutterianus Schick
Möllers Deutsche Gärtnerzeitung 201, 1923

Popis, překlad z němčiny:
Tělo polokulovité, s prohloubeným temenem, které je beztrnné, šedozelené, 8 cm v průměru, 4,5 cm vysoké. 9 žeber svisle probíhajících, která jsou příčnými rýhami rozdělena do hrbolců, které pod areolami bradovitě vystupují. Areoly 2 – 2,5 cm od sebe vzdálené, 6 mm dlouhé a 4 mm široké, v mládí se žlutavě bílou vlnou, brzy lysé. Trny pouze okrajové v počtu 5, ze kterých směřuje po dvou, asi 2 – 2,5 cm dlouhých vodorovně do stran, a jeden asi 17 mm dlouhý dolů, přiléhající k tělu. Všechny trny jsou tuhé a rohovinově šedé, při rašení tmavě medově žluté. Květů více na okraji temene. Před otevřením 10 cm dlouhé, plně otevřené 6 cm v průměru. Semeník zelený, s polokulatými, bíle lemovanými, ve středu horního okraje červenou skvrnou opatřenými šupinami. Květní trubka nálevkovitá. Vnější okvětní lístky podlouhlé, poměrně dužnaté, bělavě růžové, se světle zeleným zadním proužkem. Vnitřní okvětní lístky úzce kopisťovité, bledě bělavě růžové, s tmavším středním pruhem, dole sytě vínově červené. Tyčinky četné, bílé, prašníky žluté. Čnělka a 9 bliznových laloků žlutých. Plod kuželovitý, 5 cm dlouhý a 1,5 cm široký, šedozelený, s bělavými šupinami.
Domovina: dle Hosseuse Sierra Chica, Cordoba.
Popis nebyl přijat redakcí německého kaktusářského časopisu – viz informace u Gymn. sigelianum. S Gymn. sigelianum je sice příbuzné, ale můžeme pozorovat rozdíly v barvě květu, těla a trnů.
Údaje Hosseuse nejsou zrovna nejpřesnější, ale prof. Hosseus si často ke sběru rostlin najímal děti nebo dospělé osoby.

  laloky
blizny
tyčinky prašníky
Gymn. capillaense 10 žluté žluté
Gymn. sigelianum 12 žluté žluté
Gymn. sutterianum 9 bílé žluté

Gymn. sutterianum (Schick) Hosseus ssp. doležalii (Halda et Milt) Řepka
Řepka R., koutecký P., Vahalík P., (2015). A new subspecies and a new combination in Gymnocalycium sutterianum (Cactaceae, Trichocereeae) from Argentina – Novon 24 (3): p 277 – 278.
Basionym: Gymnocal. poeschlii Neuhuber ssp. doležalii Halda et Milt. Acta Mus. Richnov., Sect. Nat. 14 (4): 101 – 102. 2007.
Popis: od Gymn. poeschlii ssp. poeschlii se liší jak květy, tak i zelenou epidermis. Kůlový kořen ztlustlý, mrkvovitý, do 80 mm délky. Stonek diskovitý na vrcholu zploštělý, 30 – 50 mm v průměru; žeber 8, plochých; málo vyvinuté hrboly 6 – 10 mm dlouhé; trny v počtu 5, pavoukovitě přitisklé a poněkud pokroucené. Květ velmi štíhlý s úzkou zelenou trubkou, lístky okvětí světlerůžové; vnitřní lístky okvětí v počtu ca 20 úzce kopinaté, 6 – 8 mm široké a 20 – 25 mm dlouhé se středním tmavším pruhem, mukronatní; vnější lístky okvětí šupinovité, bledězelené s bělavým okrajem, 3 – 5 mm dlouhé, 4 – 6 mm široké; prašníky bleděžluté; čnělka ca 20 mm dlouhá, bílá; blizna bílá. Semena černá, vejčitá, ca 0,8 mm dlouhá, testa s mělkými hrboly směrem k hilu hladká; hilum tmavé.
Výskyt: Argentina, provincie Cordoba; ploché kopce poblíž Berratorean; travnaté plošiny v nadmořské výšce ca 800 m. P 192. Gymn. poeschlii ssp. poeschlii se vyskytuje v provincii San Luis poblíž La Toma na Rio Quinto.
Pojmenováno po dlouholetém a neúnavném činovníkovi olomouckého klubu kaktusářů Jiřím Doležalovi z Hněvotína.
Někteří velcí gymnofilové se domnívali, že jde o Gymn. poeschlii. Gert Neuhuber správně míní, že jde o dva rozdílné taxony.

Gymn. sutterianum (Schick) Hosseus ssp. arachnispinum Řepka
Novon 24 (3): str. 274-277, prosinec 2015, USA.
Jak již jméno napovídá, má se lišit pavoukovitě uspořádaným otrněním.
Domovina: Argentina, Cordoba, Rio Cuarto, Sierra de las Penas, obec Elena.

Gymn sutterianum ssp doležalii P 192
Gymn. sutterianum ssp. doležalii P 192

Gymn sutterianum ssp doležalii P 192
Gymn. sutterianum ssp. doležalii P 192

Gymn sutterianum ssp doležalii avellaneda
Gymn. sutterianum ssp. doležalii avellaneda

Gymn. sutterianum (Schick) Berger summary:
The description = the translation from German.
It has the same history of the description like Gymn sigelianum and Gymn capillaense – see the information there. It is close related to Gymn sigelianum, however, there are the differences in the colour of the body, the number of the spines, the size and the colour of the flower, etc.
The data about the finding place from Hosseus are very incorrect, village children probably had collected for him, he had not been on the finding place alone. Hosseus had often his persons for cacti collecting in the wildness.

  stigmatas stamens anthers
Gymn. capillaense 10 yellow yellow
Gymn. sigelianum 12 yellow yellow
Gymn. sutterianum 9 white yellow

Gymn. sutterianum ssp. dolezalii
Stem single, taproot thick, carrot-like, up 80 mm long; epidermis green; stem discoid, top flattened, 30 – 50 mm across; ribs ca 8, flat; poorly developed tubercles 6 – 10 mm long; spines 5, whitish or grayish-brown, flattened against the stem surface, somewhat twisted, 5 – 15 mm long; flowers pale pink, center pale purple; internal leaflets ca 20, 6 – 8 mm across and 20 – 25 mm long, with darker median stripe, mucronate; external leaflets scale-like, pale green with whitish margin, 3 – 5 mm long, 4 – 6 mm across; anthers pale yellow; style ca 20 mm long, white; stigma white. Seeds 0,8 mm long, ovate, black, slightly tuberculate, hilum immersed.
Differs from ssp. poeschlii in having flowers very slim with narrow green tube, floral leaflets narrowly lanceolate. Seeds black, ovate, ca 0,8 mm long, testa with shallow tubercles, around hilum smooth; hilum blackish.
Distribution: Argentina, prov. Cordoba, hill-tops near Berratorean; grassy flats. P 192.
Named to the merit of Mr. Jiří Doležal from Hněvotín near Olomouc.
Some gymnofils had mentioned that it had been the same like Gymn. poeschlii. However, it is not true and also Mr. Neuhuber means that they are two very different taxa.

Gymn. sutterianum
Gymn. sutterianum

Gymnocalycium sutterianum Strigl
Gymnocalycium sutterianum Strigl