KLUB KAKTUSÁŘŮ OLOMOUC

KuaS 60, 2009, č. 2, str. 35 – 42.

Tělo jednotlivé, kulovité až zploštělé, až 6 cm vysoké a 11 cm v průměru, epidermis tmavě zelená. Žebra 13 – 16, na základně až 13 mm vysoká a 11 mm široká, rozdělená příčnými zářezy na zašpičatělé hrbolce, které vyčnívají pod areolami. Areoly 4 – 6 (- 10) na 1 žebru, 5 mm dlouhé a 3 mm široké, v mládí s bíložlutou vlnou, později šedé a málo vlnaté.
Trny tuhé, načernalé až šedé s tmavší základnou; okrajové trny 5 – 11 (2 – 5 párů směřujících do stran, jeden trn směřující nahoru), 1,5 – 2,0 mm dlouhé, někdy kratší, přímé nebo zahnuté, vzácně zvlněné. Střední trn 0 – 1, až 2,5 mm dlouhý, přímý.
Kořen řepovitý, až 3 mm dlouhý a 2 cm v průměru, s početnými bočními vláknitými kořínky.
Květy v blízkosti vrcholu, často vyrůstající zároveň v kruhu, zvonkovité, 3,5 – 5,0 cm dlouhé a 3 – 5 cm v průměru, doširoka otevřené. Perikarpel zevně matně zelený se zaoblenými šupinami a širokými bílými okraji, šupiny asi 5 mm dlouhé, v horní části se náhle zvětšují až na 1 cm délky. Vnější okvětní lístky zelené s bělavými okraji, náhle se zvětšující a přecházející do vnitřních okvětních lístků, 1,5 – 2,0 cm dlouhé a 0,5 – 0,7 cm široké, lopatkovité, mírně zašpičatělé, červené až magentově červené, růžové až oranžové, s mírnými rozdíly; barva některých květů se mění s přibývajícími dny po rozkvětu; květy se otevírají ve větším počtu ve stejnou dobu. Nektarium asi 2 mm dlouhé, tyčinky do stran zahnuté, 15 mm dlouhé, nitky červené, prašníky žluté, rozdělené do dvou sérií – jedna na vrchním okraji, druhá série je početnější a spirálovitě uspořádaná ve vnitřní části receptakula. Semeník obrráceně kuželovitý, 6 mm dlouhý a 4 mm v průměru. Čnělka cylindrická, červená, 15 mm dlouhá, blizna 4 mm dlouhá, žlutá, s 9 bliznovými laloky; tyčinky dosahují až do její poloviny.
Semena kulovitá, nahoře useknutá, 1,2 – 1,5 mm dlouhá a široká. Hilo-mikropylární oblast vejčitá, středová, nezapuštěná. Testa černá, zvrásněná, s nahnědlou loupající se kůží.
Domovina: Argentina, provincie Catamarca, department Andalgala, nadm. výška 1.800 m.
Autoři popisu srovnávají nový druh s Gymn. baldianum i podle počtu chromozomů všelijakými vědeckými methodami, které nám zde mnoho neřeknou. Areály obou druhů se prý neprolínají, ale jen stýkají. Červený květ nového druhu má být větší. Nepochybuji o tom, že taxon bude brzy přepracován na poddruh Gymn. baldianum v rámci rakouské dlouhotrvající akce „Však my všechne předěláme!“

Gymn. marianae Perea, Ferrari, Las Peňas et Kiesling – summary:
The authors of the description have compared the new sort with Gymn. baldianum even as to the number of chromosome by the various scientific methods which are not for us here so explaining. It has been written that the areas of both sorts are not penetrating but only connecting. The red flower of the new sort is bigger. I am not in doubt that this taxon will be soon overcombined to the subspecies of Gymn. baldianum in the long-lasting Austrian action „We will overmake everything!“

Gymnocalycium marianae
Gymnocalycium marianae