Rev. S. Am. Bot. Vol. XX, No. 1., 1951
Tělo v mládí skoro kulovité, později obráceně kónické nebo poněkud válcovité, nahoře velmi zploštělé, 8 cm v průměru, 2 – 3 cm vysoké (mimo podzemní poněkud řepovité části), leskle tmavě zelené (ne modrozelené nebo šedozelené). Žebra zpočátku 6 – 8, později až 10, silná, hladká, s polokulatými až bradavkovitými, zaobleně šestibokými, téměř souvislými, ve svislých řadách poněkud nepravidelně postavenými hrbolci.
Trny 3 – 5, zřídka 6, paprskovitě nebo skoro hřebínkovitě postavené, štětinovité, nikoliv tvrdé nebo ohebné, nepíchající, k tělu přimknuté, nestejné.
Rostliny jsou jednopohlavní, květy velké, po jednom nebo více současně, většinou 3 nebo 4, asi 5 cm dlouhé a široké. Vnější okvětní lístky šupinovité, zelené, uprostřed načervenalé, malé, až 5 mm, pozvolna přecházejí do vnitřních, větších, světlejších, citronové barvy, 6 – 8 mm širokých, 3 – 4 mm dlouhých. Blizny sněhobílé, u samčích květů jsou srostlé, u samičích květů rozevřené. Prašníky žloutkově žluté.
Domovina: Department Durazno, Blanquilla, na kamenitých místech, 150 m nadmořské výšky.
Gymn. artigas
Dr. Herter taxon osobně nasbíral v září 1947 a rostlina vykvetla o měsíc později v jeho bydlišti v Montevideu, jakož i další sbírané rostliny. Herter se zmiňuje o francouzském lékaři Soulairovi, kterému předal rostliny v přístavu pro francouzské kaktusáře, to však není tak podstatné. Dr. Herter zcela výslovně uvádí jako hlavní odlišnost od Gymn. uruguayense barvu květů, která je u Gymn. artigas žlutá, zatímco u Gymn. uruguayense podle popisu bílá. Müller – Melchers uveřejnil fotografii taxonu ve švýcarské ročence Sukkulentenkunde 1947 a dr. Herter ji označil pochopitelně za Gymn. artigas.
To vše tedy vychází z popisu Gymn. uruguayense, kde je květ popsán jako bílý. Viz poznámky u Gymn. uruguayense a tabulka za Gymn. melanocarpum. Dr. Schütz ve své Monografii míní u tohoto taxonu, že barva květu dnes (1986) nemůže být mnohdy uznána ani pro statut variety. Dnes víme, že popisy na jakékoliv úrovni jsou sestavovány podle vysloveně subjektivních názorů a mnohdy nicotné rozdíly jsou uměle vyzdvihovány. Barva květu je zde však natolik důležitá, že není možné stavět oba taxony do synonymie. Ba naopak, bylo by možné pod Gymn. artigas zařadit následující taxon:
Gymn. artigas Herter var. roseiflorum ( Frič ex Y. Ito) I. Milt stat. et comb. nov.
Basionym: Gymn. uruguayense fl. roseo Frič
Synonym: Gymn. uruguayense var. roseiflorum Y.Ito Expl. Diag. 198, 203, 1956
Rostliny dovezl Frič před II. světovou válkou a potomstvo z těchto rostlin se dochovalo ve sbírkách dodnes. Tyto rostliny mají čistě šeříkově růžové květy a tím se liší od nových položek různých sběratelů, kteří dovezli semena a z nich pěstované potomstvo má vždy nějaký stupeň nádechu žluté barvy v jinak šeříkových květech. Proto taxon řadíme sem jakožto ke žlutě kvetoucímu Gymn. artigas a nikoliv k bíle kvetoucímu Gymn. uruguayense.
Možná se čtenáři tato úprava bude zdát příliš silná po dlouhodobě zavedeném jménu Gymn. uruguayense, ale nezbývá nám, než se držet původního popisu. Taková kombinace se již objevila i v seznamu semen Piltze: Gymn. artigas floreo roseo s poznámkou květ růžový až žlutý!
Při stanovení typů Gymn. artigas a Gymn. uruguayense podle barvy květů jsem dlouho váhal, zda mám tuto myšlenku vůbec publikovat. Při hodnocení skutečností budu označen opět hanlivými jmény. Pokud ke zveřejnění naopak nedojde, budou tytéž myšlenky publikovány v zahraničí a věřím tomu, že osoby mne odsuzující by tentokrát tleskaly až by měly na rukou mozoly. Můžete mi věřit, původní idea takto stanovit Gymn. artigas a Gymn. uruguayense vznikla v Rakousku a po dlouhém váhání pouštím tento návrh mezi kaktusáře. Nakonec mne k tomu přiměl jeden mail z Varšavy, kde mi jistý gymnofil píše: „Tvoje názory jsou velmi zajímavé, ale někdy kontroverzní“. Odpověděl jsem: „Nevím proč, já považuji zase za kontroverzní názory publikované v Rakousku“. Nemám důvod chovat se jako korouhev podle větru, kdy budu navenek souhlasit se vším zahaničním co se týká gymnokalycií a na druhé straně spolupracovat s autory publikace o jiném rodu, známými zcela opačným ražením. To je otázka svědomí, pokud takové osoby vědí o co jde.
Gymn. artigas floreo roseo AVF
Gymn. artigas floreo roseo AVF
Gymnocalycium denudatum v roseiflorum Pr 288a v ranním svitu
Gymnocalycium denudatum var roseiflorum Pr 288 Lavras do Sul, RGS, Brazílie, vykazující skutečně náznaky růžové barvy okv. lístků
Gymn. artigas – summary:
Dr. Herter collected the taxon alone in September 1947 and the plant flowered one month later in his house in Montevideo and also the other collected plants. Herter has mentioned some French doctor, to whom he had got the plants for French cactophiles, however, it is not substantial. Dr. Herter had mentioned quite explicitly the main difference the colour of the flower, which is yellow at Gymn. artigas, while at Gymn. uruguayense after the description white. Müller-Melchers published the photo of the taxon in the Swiss year-book Sukkulentenkunde 1947 and dr. Herter has marked it comprehensible for Gymn. artigas.
So that all is coming from the description of Gymn. uruguayense, where the flower is described like white. See the notes at Gymn. uruguayense and the table behind Gymn. melanocarpum. Dr. Schütz in his Monography has mentioned at that taxon, that the colour of the flower can not be recognized today (1986) nor for the statement of variety. We know today, that the descriptions of any level are prepared after quite subjective meanings and many times worthless differences are artificially accentuated. However, the colour of the flower is so important here, that it is not possible to give both taxa to the synonymy. On the contrary, it would be possible to row under Gymn. artigas the following taxon:
Gymnocalycium artigas Herter var. roseiflorum( Frič ex Y. Ito) Milt stat. et comb. nov.
Frič brought the plants before WW II and we have the offspring for the time being in the collections. These plants have clean lila-pink flowers and they differ with it from new items of various collectors, who have brought seeds and the offspring grown from them has always some tinge of yellow colour in lila coloured flowers. Therefore we row the taxon here to yellow flowering Gymn. artigas and not to white flowering Gymn. uruguayense. The combination like this has appeared also in the seedlist of Piltz: Gymn. artigas floreo roseo – flower pink to yellow!
When determining the types of Gymn. artigas and Gymn. uruguayense after the colour of the flower I have been long time hesitating if I should have to publish the meaning at all. When publishing those realities I will be marked with slanderous names again. If some publishing will not be appeared, the same meanings will be published in the exterior and I believe that the persons who would denounce me, they will applaud in the case like this to have hard skins on their hands. You can believe me that the reason to determine Gymn. uruguayense and Gymn. artigas in this way I have taken from Austria. After long time hesitating I give this proposition among cactophils. One mail from Warszawa had me endly to do it, where a friend of mine had written: „Your opinions are very interesting, however, sometime rather controversal.“ I have answered: „I do not know why, I hold for controversal the opinions published in Austria“. I have no reason to comport myself like a standard in the wind when I will agree with everything from the exterior as to gymnocalyciums and on the other hand to cooperate with the authors of the publication as to another genus who are known by their quite different opinions. However, it is a question of the heart – if the person like this knows what it is.