C.S.J. of GB, 97 – 100, 1978
Basionym: Gymn. horstii var. buenekeri Buining KuaS 162, 1970
Tělo zpočátku polokulovité, později velmi cylindrické, až 10 cm v průměru a více u starých jedinců, tmavě zelené, s narezlou matnou horní polovinou plochy. Žebra většinou 5, široce zaoblená, areoly v plochých zářezech, zářezy jsou u mladých rostlin velmi ploché nebo zcela chybí; vlna areol zpočátku bílá nebo světle žlutá, později tmavší a na starých areolách méně zřejmá.
Střední trn 0, okrajové trny 2 – 5, nejčastěji 3, někdy u starých rostlin až 2,5 cm dlouhé, většinou kratší, asi 1 mm silné na základně, lehce ohnuté a odstávající a poněkud paprskovité, ale ne zcela pravidelně, nejprve světle žluté, později světle hnědé.
Poupata vyrůstají z mladých areol blízko temene, růžově zelená, s četnými šupinami, později zelenkavá, pomalu se vyvíjející. Květy 4,5 cm dlouhé, 6,5 cm široké při plném otevření, světle růžově žluté s růžovým zadním proužkem až sytě růžové, poněkud rmavší v jícnu; tyčinky se světle růžovými a světle růžově nahnědlými prašníky a světle nahnědlým pylem (poznámka: Je zřejmé, že někteří jedinci jsou ohledně pylu sterilní). Čnělka světle zelená, bliznových laloků asi 9, bílých.
Plod zpočátku válcovitý, později vejčitý, ve zralosti průměrně zelený s malým počtem světle zelených šupin a s lesklým voskovým povlakem, se suchými zbytky květu, ve zralosti praská a objeví se semena, ukrytá v bílém plodovém masu, které sestává ze šťavnatých poutek. Semeno asi 1 x 1,5 mm, testa velmi tmavě hnědá až černá, s nápadnými dolíčkovitými prohlubněmi.
Domovina: Brazílie, Rio Grande do Sul, na plochých skalách u Sao Francisco de Assis, asi 200 km od Cacapava.
Gymn. buenekeri
Gymn. buenekeri
Gymn. buenekeri
Taxon našel holandský kaktusář, prof. A.F.H. Buining na své první cestě do Brazílii, na které ho doprovázel jihoamerický sběratel Leopoldo Horst. Rostliny byly rozšiřovány současně s Gymn. horstii pod polním číslem HU 79 a Gymn. pentacanthum, k rozlišení došlo až po popisech druhu a variety. Z popisu je zřejmé, že Gymn. buenekeri roste asi 200 km daleko od lokality Gymn. horstii, na více mísech kolem Sao Francisco de Assis. Pojmenováno po Rudi Werner Buenekerovi, spolupracovníkovi A.F.H. Buininga. Tuto varietu povýšil na samostatný druh Geoff Swales, anglický botanik.
Semena jsou poměrně menší než u ostatních druhů tohoto podrodu, a tak došlo i k názorům, že by taxon mohl být zařazen do podrodu Microsemineum. Tyto názory však nebyly všeobecně přijaty.
V popisu je zmíněna sterilita květů, které nemají pyl. Zde platí totéž, co bylo uvedeno v poznámkách Gymn. horstii. Emil Zavadil z Ostravy kolem roku 1973 navštívil A.F.H. Buininga v Holandsku a přivezl mnoho semen. Pamatuji si jeho na tehdejší dobu velmi lákavý seznam semen s titulem „Nová krev pro gymnofily“. Z těchto výsevů pocházelo také Gymn. buiningii nom. nud. Dorůstalo větších rozměrů než Gymn. buenekeri, mělo matnou tmavě šedozelenou pokožku, hrubé, přímé, mírně odstávající, žluté, časem šednoucí trny a hlavně velké květy velmi zvláštní meruňkově – broskvové barvy. Květy byly také sterilní a není nám známo, zda se někomu podařilo sklidit klíčivá semena.
Další nálezy: LB 584 Sao Francisco de Assis, LB 586 dtto; AH 219 dtto; HU 363 dtto; Gf 1020 4 km od dtto, Gf 260 dtto, Gf 520 3 km n od dtto; RWB 462.
Gymn. buenekeri – summary:
The taxon has been found by the Dutch cactophil prof. A.F.H. Buining on his first trip to Brazil, on which he has been accompanied by Leopoldo Horst. The plants have been offered common with Gymn. horstii under the field number HU 79 and Gymn. pentacanthum, they have differentiated only after the descriptions of the sort and the variety. It is evident from the description that Gymn. buenekeri grows ca 200 km far of the locality of Gymn. horstii, on more places near Sao Francisco de Assis. Named after Rudi Werner Bueneker, the collaborator of A.F.H. Buining. The British botanist Geoff Swales has overcombined the variety to the independent sort.
Seeds are comparatively smaller than the other seeds of the subgenus and therefore some opinions have come into existence that the taxon can be rowed into the subgenus Microsemineum. However, the opinions have not been taken in general.
The sterility of the flowers is mentioned in the description; the flowers have no pollen. There is the same problem here, what is mentioned in the notes at Gymn. horstii. Mr. Emil Zavadil from Ostrava visited round the year 1973 Mr. Buining and he has brought many seeds. I remember his very alluring seedlist at that time with the title „New blood for gymnophils“. Gymn. buiningii n.n. had also originated from those sowings. It had reached the bigger size than Gymn. buenekeri, it had dull, dark graygreen epidermis, strong, direct, slightly outstanding, yellow spines with a time becoming gray and mainly big flowers with very special apricot-peach colour. The flowers had been also steril and we have not known if somebody had been succesful in seeds harvesting.