Kakteen in Südamerika II, 662, 1980
Tělo neodnožující, šedozelené, tvrdomasé, květuschopné silné 4 – 12 cm, v přírodě málo vysoké, silná kónická řepa. Žebra 8 – 15, široká 15 – 30 mm, vysoká 4 – 7 mm, nepatrně rýhovaná, rýhy napříč žeber a úzké, hrbolce chybí nebo jsou až asi 4 mm vysoké, ploché, zaoblené. Areoly 6 – 10 mm v průměru, okrouhlé s šedouplstí, jsou na hrbolcích, pokud jsou vyvinuty, 5 – 10 mm volná vzdálenost.
Trny velmi silné a pevné, odstávající, hnědé až téměř černé, okrajové trny 3 – 6, většinou 4 – 7 cm dlouhé, nejsilnější dole, většinou všechny zahnuté, někdy s poněkud zahnutými konci; střední trn chybí, nebo 1, zřídka 2, stejné.
Květy na temeni 3 – 4 cm dlouhé, jen při teplém počasí se otevírající málo hodin více dní, nevoní. Semeník polokulovitý, 3,5 – 6 mm dlouhý, 6 – 9 mm silný, s několika málo nazelenalými nabo načervenalými, bíle lemovanými šupinami, které jsou širší než delší, v délce 2,5 – 3 mm. Nektarová komora purpurová, 1,5 – 2 mmdlouhá, lemovaná podél stěny nektariemi, nahoře skoro uzavřená tyčinkami. Horní část trubky poněkud nálevkovitá, 12 – 18 mm dlouhá, nahoře stejně široká, uvnitř purpurová, zevně šedozelená, s většími zaokrouhlenými šupinami. Tyčinky světle purpurové, bazálně tvoří prstenec asi 5 mm, nad tím je mezera asi 3 mm vysoká, ostatní tyčinky až po okraj jsou poněkud delší, směřují dovnitř, takže krémové prašníky tvoří skoro dutou kouli okolo blizny. Pestík bez blizny 6 – 7 mm dlouhý, nažloutlý, s 8 – 11 bliznovými laloky dlouhými 3 – 5 mm, které jsou zpočátku uzavřeny, později široce rozevřené. Korunní lístky 12 – 15 mm dlouhé, 5 -7 mmširoké, dole velmi úzké, nahoře zakulacené nebo krátce špičaté, střední proužek směrem dolů purpurový, ke konci nahnědlý, široké bílé nebo růžové okraje, vnitřní korunní lístky vzpřímené, vnější široce rozložené.
Plod asi 15 – 20 mm dlouhý, 7 – 10 mm široký, zelenkavý. Semena 1,2 mm dlouhá, 0,7 mm široká, načervenale černá, velmi hustě hrbolatá, dorzálně silně zahnutá, hilum bílé, na ventrální straně dlouhé, s velkým mikropylárním otvorem.
Domovina: El Paicho, provincie Mendez, Bolívie. FR 1131.
Taxon jako první objevil Friedrich Ritter roku 1962 , semena ani rostliny se do Evropy nedostaly a tak byl druh dlouhou dobu zahalen tejemstvím. Jako jednomu z mála se podařilo navštívit F. Rittera v jeho bydlišti v Jižní Americe prof. A.F.H.Buiningovi. Ten pak přijal pozvání tehdejšího Svazu českých kaktusářů a přednášel v tehdejším Gottwaldově, dnes opět Zlíně, na sjezdu kaktusářů roku 1970. Zde jsme měli tedy možnost spatřit diapozitivy dvou krásných rostlin Gymn. armatum, které vyfotil Buining u Rittera. Pak zase vše utichlo a museli jsme čekat až na nové tisíciletí, kdy se konečně podařilo nalézt několika německým a českým kaktusářům nezávisle na sobě stanoviště skutečného Gymn. armatum v údolí Rio Paichu, v oblasti severovýchodně od stanovišť Gymn. cardenasianum. Další stanoviště Gymn. armatum bylo nalezeno u Tomayapo, jihozápadně od oblasti typu Gymn. armatum. Zda lze považovat populaci vyskytující se v oblasti Rio Taraja za Gymn. armatum nebo za silněji vytrněné Gymn. cardenasianum, je otázkou.
Na tomto místě uvádíme Gymn. armatum jako samostatný druh, nepochybně nejblíže příbuzným je Gymn. cardenasianum, od kterého se liší hlavně daleko menšími květy, většími semeny, silnějším a odstávajícím otrněním, a menším tělem. Na základě příbuznosti vzdálené či blízké vznikla řada kombinací, jako Gymn. cardenasianum forma armatum (Ritter) H. Till & Amerhauser, Gymn. spegazzinii subsp. armatum (Ritter) J.J.Halda & V.Šorma, kdy se dokonce druhý z autorů od kombinace distancoval a hned nato publikoval kombinaci další, a to opět pro milovníky velkých cedulí Gymn. spegazzinii subsp. cardenasianum var. armatum (Ritter) Slaba & Šorma. Jak již bylo uvedeno, není tato práce cílená pro propagaci “megadruhů”, a jelikož Gymn. spegazzinii a Gymn. cardenasianum vedeme jako samostatné, zcela jasně definovatelné druhy s naprosto oddělenými areály, považovali bychom jako jedinou přijatelnou kombinaci Gymn. cardenasianum Ritter subsp. armatum (Ritter) Milt stat. et comb. nova, jako basionym k tomu náležející Gymn. armatum Ritter. Zda je která kombinace více či méně nadhodnocená, záleží na subjektivním názoru, tak jako další pěstitel totéž může označit za podhodnocené. Hans Till a Helmut Amerhauser v rakouském Gymnocalycium Sonderausgabe 2008:815-838 uvádějí kombinaci Gymn. cardenasianum ssp. armatum (Ritter) H. Till ined. Tato idea tak vstoupí v platnost, neboť zveřejnění mého návrhu v elektronické podobě nečiní takový návrh platným.
Pěstování semenáčků nepatří k těm snadnějším, rostlinky dosahují jen třetinové velikosti v porovnání se stejně starými jedinci Gymn. cardenasianum nebo “Gymn. armatum” z Rio Taraja, semenáčky se většinou roubují, a hned po několika týdnech vytvářejí velmi silné a zářící otrnění, které vždy zaujme a nedá se přehlédnout. Dá se proto označit za klenot celého rodu.
Další nálezy: VS 300 Parokia Rio Taraja, VS 309 Tamboyo, VS 503 Tamboyo, VS 579 Rio Paichu Centro; JO 600 Parokia Rio Taraja Puno 2850 m, JO 1219/1 Paichu Centro-San Antonio; FR 1131; LF 278 n Tomayapo; JS 309 Tamboyo; Sl 26-06 Paichu Centro; MT 06-055 Tomayapo; MS 375 Rio Paichu.
Rozdíly v růstu stejně starých semenáčů Gymn. armatum:
vlevo 2 řady Gymn armatum Rio Paichu Centro, vpravo 2 řady Gymn armatum Rio Taraja Puno.
The differences in growing speed of the same old seedlings:
left 2 rows of Gymn armatum Rio Paichu Centro, right 2 rows of Gymn armatum Rio Taraja Puno
Gymn. armatum Rio Paichu
Semenáč Gymn. armatum Rio Paichu
Gymn. armatum VS 300 brown spines
Gymn. armatum Rarokia, Rio Taraja
Semenáčky Gymn. armatum od Parokia
Stanoviště Rio Paichu Centro prozkoumal také ing. Miroslav Sochůrek a lokalitu popisuje takto:
Je to velice suchá oblast, teren tvoří velmi propustné horniny - vyvrásněné metamorfované sedimenty - erodované břidlice a opuky. Celá lokalita je asi 100m dlouhý, mírný svah se zlomky břidlice v několikacentrimetrové vrstvě, šířka asi 20m. Rostliny mají trny od světlé barvy po načernalou. Většina okolních svahů nebo kaňonů je bez porostu, kromě kaktusovitých, pouze na dně údolí je splavená zúrodněná vrstva, schopná delší čas zadržet vodu, takže jsou zde vidět fíkovníky ale třeba i broskvoně. Místopis tam není nějak značen ale podle Googlu je od lokality vzdušnou čarou vzdálena osada Hornos 3km a Huerta rovněž 3km. Jenomže je to chůze na dlouho. Příjezdní cesta je docela příjemná, bez nebezpečných úseků. Před obcí je vádí, kde je stráň s Jatrophami a stěna řečiště obsahuje blosfeldie.
 Osada v Paichu Centro  Paichu Centro  Gymn. armatum u Paichu Centro  Naleziště armat u Paichu Centro  Gymn. armatum v břidlici  Gymn. armatum u Paichu Centro  Gymn. armatum u Paichu Centro 2626 m  Gymn. armatum  Gymn. armatum  Gymn. armatum |
 Niva v Paichu Centro  Paichu Centro  Gymn. armatum u Paichu Centro  Gymn. armatum v břidlici  Gymn. armatum u Paichu Centro  Gymn. armatum u Paichu Centro  Gymn. armatum - mladá rostlina  Gymn. armatum  Gymn. armatum  Pod nalezištěm Gymn. armatum |
Gymn. armatum – summary:
Friedrich Ritter found the taxon like the first in 1962, seeds and plants have not went to Europe and then the sort has been long time veiled with a secret. Prof. A.F.H. Buining has been succesful like only one of few persons to visit Friedrich Ritter in his house in the South America. After it he has been invited by the Czech Cactus Society at that time and he had one speech in Gottwaldow, now Zlín again, on the Czech cactophil meeting in the year 1970. We had possibility to see here the dias of two beautiful plants of Gymn. armatum which had been photographed by Buining at Ritter. Then everything has been silent and we had to wait even to new millennium when several German and Czech cactophils were succesful to find the finding place of right Gymn. armatum in the valley of Rio Paichu, in the area north-east of the finding places of Gymn. cardenasianum. Another finding place of Gymn. armatum has been found at Tomayapo, south-west of the type area. There is one question here if it is possible to hold the specimens occuring in the area of Rio Taraja for Gymn. armatum or for some more strongly spined Gymn. cardenasianum.
We mention Gymn. armatum like the independent species here, the closest related to Gymn. cardenasianum without any doubt, from which it differs mainly with much smaller flowers, bigger seeds, stronger and outstanding spination and with smaller body. Many combinations came into existence on the base of close or far affinity, like Gymn. cardenasianum fa. armatum (Ritter) H. Till & Amerh., or Gymn. spegazzinii ssp. armatum (Ritter) J.J. Halda & Vlad. Šorma when the second author has even surrendered off this combination and he has immediately published another combination again for the lovers of big labels – Gymn. spegazzinii subsp. cardenasianum var. armatum (Ritter) R. Slaba & V. Šorma. How it has been already mentioned, this work is not for some propagation of “megasorts”, and as we hold Gymn. spegazzinii and Gymn. cardenasianum like the independent, quite clearly defined sorts with quite divided areas, we would hold like only one acceptable combination Gymn. cardenasianum Ritter subsp. armatum (Ritter) Milt comb. et stat. nov., like the basionym for it Gymn. armatum Ritter. It depends only on the subjective meaning if some combination is more or less overvalued – another grower can judge the same like undervalued.Hans Till and Helmut Amerhauser in the Austrian Gymnocalycium Sonderausgabe 2008:815-838 mentioned new combination Gymn. cardenasianum ssp. armatum (Ritter) H. Till ined and this idea becomes valid.
Seedling growing is not the easiest, little plants reach only 1/3 size in the comparison with the same old specimens of Gymn. cardenasianum or “Gymn. armatum” from Rio Taraja, seedlings are seen mostly grafted and they make immediately after several weeks very strong and shiny spination which also assumes and it is not possible to omit it. Therefore it is able to mark it like a jewel of the whole genus.