Kakteen und andere Sukkulenten 222, 1967
Tělo stlačeně kulovité, modrozelené až zelené, předložení jedinci 6 – 12,9 cm v průměru. Temeno mírně prohloubené, většinou jej trny nepřekrývají. Kořen krátce řepovitý. Žebra 6 – 10, později vsouvá další žebra, přímá, na základně velmi široká (asi 30 mm) a velmi plochá, směrem k temeni poněkud vyvýšená a slabě hranatá, nad areolami příčná rýha. Areoly od sebe asi 2 cm vzdálené, při vyrůstání jsou pokryty huňatou nažloutlou plstí, která později šedne a mizí.
Otrnění: Okrajové trny 5, asi 25 – 30 mm dlouhé, většinou kulaté, někdy poněkud hranaté, lehce přihnuté k tělu, silně píchající, 2 nejvyšší směřují šikmo vzhůru, 2 střední šikmo dolů a nejspodnější jeden přímo dolů. Při rašení světle hnědé s tmavou špičkou, později šednou. Někdy byl pozorován střední trn 35 – 45 mm dlouhý.
Květy v blízkosti temene, z horních otrněných areol, nálevkovité, plně se otevírají, celá délka (měřeno na 4 jedincích) 62 mm, 40 mm v průměru, krémově bílé, s hedvábným leskem. Receptakulum krátké, 16 mm dlouhé, 10 mm v průměru, šedozelené, hustě pokryté polokulatými, lila růžovými šupinami, protáhlé, červenohnědozelené, v dalším průběhu stejné barvy jako receptakulum, avšak se šeříkově růžovým lemem. Vnější okvětní lístky lopatkovité, asi 22 mm dlouhé, 8 mm široké, krémově bílé,s širokým kovově lesklým středním proužkem. Vnitřní okvětní lístky široce kopinaté, asi 27 mm dlouhé, 6 mm široké, krémově bílé s hedvábným leskem a načervenalou základnou. Tyčinky velmi jemné, dlouhé, bílé; nejspodnější řada přiléhá ku čnělce a tak uzavírá nektarovou komoru, ostatní jsou seřazeny nad sebou, přiléhající ke stěně trubky, čnělku daleko přesahující. Prašníky světle žluté. Čnělka dosahuje polovinu délky trubky, 11 mm, s bliznou 16 mm dlouhá, 1,6 mm v průměru, nazelenale žlutá, s 11 laloky blizny stejně zbarvenými. Nektarová komora hluboká a úzká, na základně se sotva rozšiřuje. Dutina semeníku žaludovitá, 8 mm dlouhá, 4,5 mm široká, bílá, naplněná rozvětvenými chámovými provazci.
Plod oválný, mírně hranatý, šedozelený, modře ojíněný,asi 25 mm dlouhý, 16 mm v průměru, osázený malým počtem širokých světle šeříkově růžových šupin, otevírající se po délce. Semeno malé, podlouhlé, lehce zahnuté, o průměru 0,8 – 1 mm. Testa matně červenohnědá, s jemnými bradavkami, mezi nimiž jsou rýhy. Hilum oválné, poněkud prohloubené, bez zesíleného okraje, mikropyle poněkud vyvýšené.
Domovina: Argentina,Tucuman, u Mediny v pohoří Cerro Medina, 1.000 – 1.500 m n.m.
Profesionální sběratel kaktusů žijící v Tucumanu Schickendantz nalezl taxon jako první. Roku 1964 poslal 20 rostlin importérské firmě Karlheinz Uhlig v německém Rommelshausenu u Stuttgartu, kde je pan Uhlig spravedlivě rozdělil: 5 rostlin si nechal, 5 rostlin koupil Hans Till, 5 koupil Franz Bozsing a 5 obdržela Botanická zahrada v Linci. Rostliny přišly do Německa s označením Gymn. sp. Cerro Medina, tři roky nato popsal rostliny Hans Till z Attersee na počest tehdejšího presidenta rakouského spolku kaktusářů GÖK Alfreda Bayra, který bydlel v Linci.
Rostliny tohoto druhu jsou mírně variabilní v otrnění a v barvě epidermis, obzvláště vynikají jedinci s epidermis jasně zelenou se žlutozeleným nádechem a se silným otrněním. Dopracovat se k nim znamená více vysévat a vytoužené krasavce získat výběrem. Variabilita se však týká jen tohoto taxonu, který nelze s jinými příbuznými zaměnit. Opět zachováváme postavení druhu, jelikož tento taxon je odlišný jak vzhledem, tak i květy, a v neposlední řadě zcela odděleným územím výskytu, kdy se areál nedotýká areálu Gymn. cardenasianum, ani areálu Gymn. spegazzinii. Pokud bychom sloučili tyto tři taxony v jeden “megadruh”, mohli bychom pak přidat Gymn. pugionacanthum a tak dále..........
Další nálezy: KH 299 El Tala salta; GN 69/169 Sierra Medina, GN 88-045 La Hoyada; Lau 447 Sierra Medina; JL 250 El Tala; P 399 Tucuman; STO 641 El Brete; MT 07-311 El Tala, MT 07-313 Cerro Medina hranice, MT 07-314 dtto.
Gymn. bayrianum
Gymn. bayrianum
Gymn. bayrianum trojhlavý jedinec
Gymn. bayrianum – summary:
The proffesional hunter of cacti living in Tucuman Schickendantz has found the taxon like the first. He sent 20 plants in 1964 to the importing firm of Karlheinz Uhlig in German Rommelshausen near Stuttgart where Mr. Uhlig has fair divided them: he has let for himself 5 plants, Hans Till has bought 5 plants, Franz Bozsing has bought 5 plants and the Botanic Garden of Linz has got 5 plants. The plants have come to Germany with the mark Gymn. sp. Cerro Medina, the plants were described by Hans Till from Attersee three years later to the merit of the president of the Austrian Cactus Society at that time Alfred Bayr living in Linz.
The plants of this sort are slightly variable in the spination and in the colour of the epidermis, especially the specimens with shiny green epidermis with yellowgreen tinge and with strong spination. To have them – it means more to sow and to get the longed-for beauties with a selection. However, the variability is mentioned only for this taxon which is not possible to change with the other relations. We let the position of the sort again, because the taxon is different with the habitus, flowers and also with quite divided occuring area which has no contact point neither with the area of Gymn. cardenasianum, nor with the area of Gymn. spegazzinii. If we would fuse three taxa into one “megasort”, we could add then Gymn. pugionacanthum, etc...........