Kaktusy 13 (6), 124 – 126, 1977
Tělo polokulovité až kulovité, jednotlivé, až 12 cm vysoké a 13 cm v průměru, šedozelené, matné. Žebra (9) 11 – 13 (-17), přímo dolů proíhající, v polovině výšky těla 15 – 30 mm široká a asi 5 mm vysoká, lehce hrbolcovitá s malými hradovitými výstupky pod aureolou, příčný zářez pod hrboly, často pouze naznačený, zřídka vytvořený přes celou šířku žebra. Areoly většinou kulaté, až 5 mm v průměru, 4 – 13 mm od sebe vzdálené, zpočátku hustě plstnaté.
Trny růžově šedé až šedohnědé s tmavší špičkou, velmi tuhé, 3 – 5 založených okrajově, směřující do stran a dolů, někdy slabý přídavný pár směřující nahoru, 20 – 35 (- 40) mm dlouhé, vetšinou přímé, příležitostně 1 střední trn, v barvě a délce stejný jako okrajové.
Květy z areol blízko vrcholu, zvonkovitě nálevkovité, (40) až 55 mm dlouhé a až 50 mm široké, bledě růžové s tmavším jícnem. Perikarpel až 15 mm dlouhý, kónický, nahoře až 11 mm široký, zevně olivově zelený, osázený až 13 polokulatými, 5 mm širokými šupinami, tyto také olivově zelené s růžovým až bělavým okrajem. Semeník obráceně kapkovitý až srdčitý, vyplněný početnými zárodky semen, vnitřní stěna bílá až bledě růžová. Nektarium rourkovité až slabě kónické, asi 5 mm vysoké, karmínově červené. Receptakulum až 18 mm dlouhé, zevně zbarvené jako perikarpel, šupiny a přechodové lístky stejně zbarvené, vnitřní stěna karmínová. Nitky rozdělené po celé vnitřní stěně, primární asi 7 mm dlouhé, přiléhající ku čnělce, bledě žluté, na základně také světle karmínové, přesahující čnělku. Prašníky žluté, pyl žlutý, čnělka 8 – 11 mm (- 20 mm Schütz) dlouhá, na základně karmínově růžová, nahoru bledě růžová až nažloutle zelená, laloky blizny světle žluté, až 6 mm dlouhé. Vnější okvětní lístky široce kopisťovité, olivově zelené s bělavým okrajem, s tmavější špičkou, až 23 mm dlouhé, na nejširším místě až 10 mm široké. Vnitřní okvětní lístky špičatě kopisťovité až kopinaté, až 22 mm dlouhé a až 10 mm široké, bledě růžové s tmavším středním proužkem.
Plod kulovitý až 20 mm dlouhý a 15 mm široký, modrozeleně ojíněný, podélně se otevírající. Semeno asi 1 mm velké, tmavě hnědé až černé, s hladkou lesklou testou a s víceméně vypouklou bradavkou uprostřed buňky testy, hilo-mikropylární oblast bazální, víceméně eliptická.
Domovina: Argentina, La Rioja, u Chepes Viejo a severozápadně odtud v jižní části Sierra de Argaňaz.
Rostliny jako první pravděpodobně objevil Helmut Fechser, který žil v Argentině a zásoboval importy firmu Karlheinz Uhlig v Rommelshausenu u Stuttgartu v Německu. Tato firma je pak nabízela roku 1961 pod označením Gymn. spec. Chep. V. Rostliny byly nabízeny jen jednou, ale dávaly ochotně semena. Několik importů také získal rakouský gymnofil Franz Bozsing ze Salzburgu, který se zasloužil o jejich rozmnožení. Po něm je také rostlina pojmenována a jelikož Bozsing sám není nálezcem taxonu, měl by se správně jmenovat Gymn. bozsingii. Franz Bozsing toužil navštívit naleziště rostliny, která je po něm pojmenována, a roku 1979 se mu tento sen splnil. Tam pozoroval také jedince velikosti až lidské hlavy a nezapomenutelné byly jeho přednášky v češtině z cest na schůzkách českých gymnofilů, které jako rodák z Československa pravidelně navštěvoval.
Gymn. bozsingianum je nejblíže příbuzné Gymn. castellanosii a přírodní areály obou taxonů se stýkají, semena mají v podstatě stejná. Někteří autoři kritizují Schützovo srovnání v popisu tohoto taxonu s Gymn. hossei, i když na starších popisech se dá kritizovat ledacos a důvod se vždy najde. Je také otázkou, co bylo tehdy považováno za Gymn. hossei a co je za tento taxon považováno dnes. Mám za to, že dr. Schütz měl o Gymn. hossei správnou představu (viz poznámky u Gymn. hossei) a nebudeme-li brát v úvahu semena, pak tady podobnost je, a to dost značná
Piltz uvádí ve svém zpracování taxonu Gymn. castellanosii: „Podle našich dnešních znalostí se však nejeví jako přínosné povyšovat jednotlivé formy takového mnohotvárného druhu jako Gymn. castellanosii do hodnoty druhu“ a uvádí novou kombinaci Gymn. castellanosii var. bozsingianum (Schütz) Piltz, snižuje tedy hodnotu taxonu na úroveň variety. My však nepovažujeme za nevyhnutelně nutné tento taxon ani ponižovat, ani povyšovat a necháváme jej zde na úrovni druhu, tak jak byl původně popsán. Gymn. bozsingianum je jedinečný a dobře odlišitelný druh a i když má stejná semena, Gymn. castellanosii není až tak variabilní, aby muselo pojmout ještě tento taxon. A aby měli gymnofilové ještě větší nabídku výběru jmen, další kombinace byla publikována v rakouském Gymnocalycium 19 (3) 2006: Gymn. castellanosii ssp. bozsingianum (Schütz) Till & Amerh. Řadit ke Gymn. bozsingianum ještě varietu armillatum považujeme za již zcela nepochopitelné: Gymn. castellanosii ssp. bozsingianum var. armillatum (Piltz) Hüttner, Gymnocalycium (Rakousko) 19 (3) 2006.
Plně se dá souhlasit s poznámkou „Jak je známo, délka a průměr květu jsou značně závislé od vnějších vlivů (tepla, intenzity světla)…..“ Za nejlepší a exaktní srovnávací metodu se dá považovat pozorování květů, jejich barvy, velikosti, a porovnání semen vytvořených v kultuře na stejném místě ve stejném skleníku za celoročně shodných podmínek, nikoliv na nalezištích s rozdílnými nadmořskými výškami a od toho odvislými povětrnostními podmínkami, samozřejmě značně rozdílnými.
Další nálezy: BKS 93/78/1 Ambil; GN 89-179 Chepes, GN 89-180 dtto; A 92/I/21a dtto; FK 91 dtto; GC 19.02 dtto; JS 167 Villa Chepes; VS 19 dtto; LF 15 dtto; KH 371 Chepes Viejo; STO 202 dtto, STO 320 dtto; LB 399 dtto, LB 461 dtto; JO 1128.01 dtto, JO 1128/1 10 km před Chepes, JO 1130/1 Villa Chepes; Tom 136/1 El Rodeo, Tom 138/1 Villa Chepes.
Gymn. bozsingianum var. longispinum Bozsing. nom. nud.
Bozsingův taxon z jeho cesty 1979. Jde o jedince s dlouhými a odstávajícími trny, patrnými již u ročních semenáčků. Nepopsáno.
Gymn. bozsingianum
Gymn. bozsingianum longispinum Chepes Viejo Bozsing
Gymn. bozsingianum – summary:
The plants had been found at first probably by Helmut Fechser who had lived in Argentina and had supplied with imports the firm of Karlheinz Uhlig in Rommelshausen near Stuttgart in Germany. The firm offered them in 1961 under the name Gymn. spec. Chep. V. The plants were offered only one time but they gave many seeds. The Austrian gymnofil Franz Bozsing in Salzburg had bought also several imported plants and he has merit with its multiplying. The plant is named after him and because Bozsing alone had not been the founder of the taxon, it should be named correctly Gymn. bozsingii. Franz Bozsing had longed for a visit of the finding place of the plant which had been named after him and this dream was realised in 1979. He observed also the specimens of the size of a man head there and his talks in Czech language from the trips have been unforgettable at the Czech gymnofil meetings which he has regularly taken part in like the fellow-countryman of Czechoslovakia.
Gymn. bozsingianum is the closest relation of Gymn. castellanosii and the natural areas are contiguous, the seeds are substantially the same. Some authors have criticized Schütz´s comparison this taxon description with Gymn. hossei even if it is possible to criticize everything in the old descriptions and some reason is always found. There is also one question here what was held at that time for Gymn. hossei and what is held for this taxon today. I mean that dr. Schütz had had right conception about Gymn. hossei (see the notes at Gymn. hossei) and if we have not seeds in our mind, then there is the resemblance here – and rather great.
Piltz has mentioned in his work about the taxon Gymn. castellanosii: „However, after today´s knowledge it is not seen like a contribution to promote single forms of the multiform sort like it is Gymn. castellanosii into the sort position“, and he published new combination Gymn. castellanosii var. bozsingianum (Schütz) Piltz, then he has humbled the taxon position to the variety level. However, we do not hold like necessary this taxon neither to promote, nor to humble and we let it here on the sort level like it has been originally described. Gymn. bozsingianum is unique and well distinguishable sort and even if it has the same seeds, Gymn. castellanosii is not so much variable to have to také this taxon else in. And to have even grater bid of the names for gymnofils, there was published another combitation in the Austrian Gymnocalycium 19 (3) 2006: Gymn. castellanosii ssp. bozsingianum (Schütz) Till & Amerh. We hold like already quite incomprehensible to row else var. armillatum to Gymn. bozsingianum: Gymn. castellanosii ssp. bozsingianum var. armillatum (Piltz) Hüttner – Gymnocalycium (Austria) 19 (3) 2006.
It is possible to agree fully with the note „How it is known, length and diameter of the flower are very dependent upon the outer conditions (temperature, light)…..“. It is possible to hold like the best and exact compare method to observe flowers, their colour, size, and to observe seeds made in the culture on the same place in the same greenhouse in the all-year comport conditions, not on the finding places with various altitudes and with it depend weather conditions, self-evident quite different.