Kakteen und andere Sukkulenten 73 – 74, 1976
Kořeny: více krátkých, řepovitých provazců. Tělo jednotlivé, zploštěle kulovité, temeno vtisklé, pokožka matně modrozelená až šedozelená, hrubě zrnitá; průměr až 10 cm, výška 55 mm. Žebra 6 – 11, svislá a plochá; jen v blízkosti temene jsou pod areolami bradovité hrbolce. Příčné zářezy zasahují jen přes asi jednu třetinu šířky žebra. Žebra u základny jen asi 25 mm široká. Areoly jsou poněkud zapuštěné, oválné, s krátkou a hrubou plstí, která je na mladých areolách nažloutlá, na starších špinavě šedá; 6- 7 mm široké.
Okrajové trny (5 - ) 7 (- 9), drsné a tuhé, na průřezu oválné, nikoliv kulaté, na horní straně je hranaté žebro, jemně šupinaté; trny uspořádány v párech, směřují nahoru nebo dolů, nejspodnější trn je svislý a směřuje dolů. Všechny trny přihnuty k tělu, pevně přiléhající, jen zřídka mírně odstávají; špinavě růžové až někdy světle šedé, při rašení dole oranžové, nad tím červenohnědé, přecházející do hnědé a šedé; délka 15 až někdy maximálně 25 mm. Střední trny zpravidla chybí; velmi zřídka se objevují při horním okraji areoly 1 – 2 rovněž hrubé a šídlovité, ale ne hranaté trny, víceméně nahoru směřující a zahnuté, 8 – 12 mm dlouhé (někdy jsou však velmi dlouhé, například až 32 mm u jednoho jedince o průměru 80 mm).
Květy vyrůstají z areol blízko temene z husté vlny, široce zvonovité, průměr nejvíce 58 mm, trubka nejvíce 45 mm. Semeník zploštěle kulovitý, horní strana zapuštěná; zevně zelený, až 7 mm v průměru a až 8 mm vysoký. Perikarpel široce džbánovitý, zevně trochu tmavěji a leskleji zbarvený než pokožka stonku, průměr až 12 mm, až 12 mm vysoký; šupiny široce zaoblené a masité, světle zelené, s kožovitým bělavým okrajem a červenou špičkou. Receptakulum uvnitř karmínové, zvenku modrozelené až olivově zelené, lesklé, až 25 mm v průměru, délka 16 – 18 mm; šupiny jako na perikarpu, ale větší a kopisťovité, zelené, s růžovým okrajem. Vnější okvětní lístky kopisťovité, zaoblené až tupě zašpičatělé, s růžovým okrajem, světleji karmínově červené, směrem ke špici zelenkavé až olivově zelené, prosvítající, zvenku se zelenkavým nebo olivově zabarveným středním proužkem; střední lístky široce kopinaté, tmavěji karmínové, matně hedvábné, neprůsvitné, s velmi tmavým karmínově červeným středním proužkem, až 25 mm dlouhé a 7 mm široké. Nejvnitřnější okvětní lístky úzce kopinaté, jinak jako střední, až 23 mmdlouhé, až 7 mm široké. Primární tyčinky vyrůstají ze základny, vedoucí ke čnělce, pak zahnuté směrem vzhůru; sekundární tyčinky rozmístěnypo celém receptakulu, ohnuty dovnitř; všechny tyčinky šarlatově červené, až 11 mm dlouhé. Prašníky podlouhlé, bělavé, 1,3 – 1,4 mm dlouhé, 0,4 – 0,5 mm široké. Čnělka cylindrická, nahoře poněkud silnější, dole karmínová, nahoře více rumělkově červená, 2 mm silná, bez blizny 12 mm dlouhá. Devítilaločná blizna žlutá, laloky až 5 mm dlouhé. Semenná poutka vyplňují celé ovarium.
Plod hruškovitý, tmavě až olivově zelený, až 10 mm v průměru, otevírající se podélně od základny. Semena asi 1 mm velká, obráceně pytlovitá; testa matná, černá, dosti hrubě bradavčitá; hilum vtisklé, na základně velmi silně zahnuté, houbovité, nažloutle hnědé, se širokou vypouklinou.
Domovina: Argentina, Catamarca, Sierra de Ambato, 1.8OO m n.m.
Tento taxon našel jako první Hans Borth a označil rostliny polním číslem BO 130. Popis je jedním z prvních, kde je vyobrazeno více jedinců pro vykreslení variability druhu. Povšimneme-li si však údajů v popisu trnů, uvedené barvy jako „oranžové“ či „špinavě růžové“ u těchto rostlin sotva spatříme, i když jsou trny při rašení krásně zbarvené od medově žluté přes jantarovou po zářivě žlutohnědou. Další semena se k nám dostala od manželů Jörga a Brigite Piltzových z jejich prvních cest v letech 1977 – 1978. Pěstování nečiní potíže a rostliny s květy jsou ozdobou každé specializované sbírky. Od blízkého Gymn. tillianum se liší hlavně většími, karmínově červenými květy. Semena Gymn. carminanthum a Gymn. tillianum jsou si velmi podobná a sotva je od sebe můžeme odlišit, takže bychom mohli uvažovat i o kombinaci Gymn. tillianum subsp. carminanthum. Naopak Hans Till a Helmut Amerhauser v rakouském Gymnocalycium Sonderausgabe 2008:815-838 uvádějí novou kombinaci: Gymn. oenanthemum ssp carminanthum (Borth & Koop) H. Till comb. nov. – zcela nepochopitelná kombinace, zvláště pak, když stále není jasné co je vlastně Gymn. oenanthemum.
Další nálezy: STO 854 La Puerta, STO 259 El Rodeo, STO 791 Los Angeles, STO 299 El Rodeo, STO 792 Los Angeles, STO 783 El Rodeo, STO 366 dtto, STO 785 dtto; JS 158 Los Angeles; LF 74 Los Angeles, LF 75 dtto; Sl 34A Los Angeles, Sl 39a El Rodeo; HV 611 Cuesta de los Angeles; P 133 Sierra Ambato; Bo 130; GN 460/1471 Los Ang.; Jo 861.01 Los Angeles, JO 862.01 dtto, JO 1120.04 dtto, JO 1118/1 Las Juntas, JO 1120/1 nad Los Angeles; Tom 125/1 Las Juntas, Tom 127/1 nad Los Angeles, Tom 128/4 nad dtto.
Gymn. carminanthum
Gymn. carminanthum P 130, foto V. Polášek
Gymn. carminanthum Borth & Koop var. montanum Slaba
Kaktusy 1999
Stonek jednotlivý, ploše kulovitý, převážně až asi 50 mm, vyjímečně až 80 mm v průměru. Pokožka tmavá, modravě zelená, matná. Žebra široká, max. okolo 10 mm, rozdělená příčnými zářezy na malé hrbolce o velikosti asi 10 x 10 mm. Areoly šedě plstnaté, až 7 mm dlouhé a 5 mm široké.
Trny 5 nebo 7 v areole, ve 2 nebo 3 párech, do strany rozložené a 1 trn směřující dolů, mírně obloukovitě vyhnuté a od stonku odstávající, hnědavě oranžové, až okolo 20 mm dlouhé.
Květ 30 – 40 mm v průměru, okolo 20 mm dlouhý; okvětní lístky zpočátku karmínově červené, ke konci kvetení přecházející ve vínově červenou.
Plod kulovitý, modrozelený, matný, okolo 6 mm v průměru a dlouhý. Semeno asi 1 mm dlouhé, 0,8 mm v průměru, matné, testa bradavičnatá, černá, hilum s nevýraznou žlutobílou obrubou.
Typová lokalita: Argentina, Catamarca, Sierra de Ambato, na hřebenech hor, severovýchodně od Los Angeles, 2.600 m n.m.
Liší se od Gymn. carminanthum velikostí stonku – var. carminanthum 10 – 15 cm v průměru, var. montanum 5 – 8 cm v průměru, barvou pokožky, která je na rozdíl od var. carminanthum tmavší a modravě zelená, žebry a hrboly, žebra u var carminanthum jsou až 20 mm široká a hrboly velké 20 x 20 mm, zatímco u var. montanum jsou žebra jen až 10 mm široká a hrboly 10 x 10 mm. Otrnění je u var. carminanthum výrazně přihnuté k tělu, u var. montanum jsou trny na temeni odstávající. Květy jsou u var. carminanthum okolo 50 mm v průměru a 45 mm dlouhé, u var. montanum okolo 35 mm v průměru a 20 mm dlouhé. Plody jsou u var. carminanthum 10 mm v průměru a dlouhé, u var. montanum 6 mm v průměru a dlouhé. Var. carminanthum se vyskytuje v nadmořských výškách do 2.000 m (1.300 – 2.000 m), var. montanum na hřebenech nad 2.600 m.
Hans Till a Helmut Amerhauser v rakouském Gymnocalycium Sonderausgabe 2008:815-838 uvádějí novou kombinaci: Gymn. tillianum ssp montanum (Slaba) F. Berger. Nad takovou kombinací mi již nezbývá nic než kroutit hlavou. ………o pár měsíců později: Gymn. tillianum Rausch ssp montanum (Slaba) F. Berger comb. et stat. nov. Gymnocalycium (Rakousko) 22 (2) 2009 str. 866. – Britský botanik Graham Charles překombinoval tento taxon pod Gymn. oenanthemum, a rakouský gymnofil Franz Berger uvádí: „…eine Ansicht der wir hier nicht folgen.“ (=názor, který zde nebudeme následovat). A nakonec proč ne? A jelikož zase my nemusíme následovat názor milého pana Bergera, nechávám zde taxon Gymn. carminanthum v. montanum tak, jak jej popsal dr. Rdolf Slaba.
Další nálezy: Sl 35A Los Angeles 2600 m; STO 1283 hřbitov Los Angeles; LF 74a L.A. 2500 m; Tom 127/2 nad L.A; JO 1120/2 dtto.
Gymn. carminanthum montanum
Gymn. carminanthum – summary:
Hans Borth has found this taxon like the first and he has marked it with the field number BO 130. The description is added with more pictures of the variable specimens. However, if we notice the data in spines description, we can hardly see mentioned colours like „orange“ or „dirty pink“, even if the spines in growing are nice coloured from honey yellow through jantar to shiny yellowbrown. Another seeds came into our collections from Brigitte and Jörg Piltz of their first trips in 1977 – 1978. Growing is without problems and the flowers are the ornaments of each collection. It differs from related Gymn. tillianum mainly with bigger, carminered flowers. Seeds of Gymn. carminanthum and Gymn. tillianum are very similar themselves and we can hardly differentiate them so we could think to a combination Gymn. tillianum subsp. carminanthum. On the other hand Hans Till and Helmut Amerhauser in the Austrian Gymnocalycium Sonderausgabe 2008:815-838 mentioned new combination: Gymn. oenanthemum ssp carminanthum (Borth & Koop) H. Till comb.n. – quite incomprehensible combination, especially if it is still not properly known what is in fact Gymn. oenanthemum.
Gymn. carminanthum var. montanum
It differs from Gymn. carminanthum with the size of the stem – var. carminanthum 10 – 15 cm in diameter, var. montanum 5 – 8 cm in diameter; with the colour of the epidermis, which is deeper and bluish green in difference from var. carminanthum; with ribs and protuberances, ribs are at var. carminanthum to 20 mm broad and protuberances 20 x 20 mm big, while ribs at var. montanum only to 10 mm broad and protuberances 10 x 10 mm. The spination is at var. carminanthum strikingly curved to the body, spines at var. montanum are outstanding on the top. The flowers are at var. carminanthum about 50 mm in diameter and 45 mm long, at var. montanum about 35 mm in diameter and 2O mm long. The fruits at var. carminanthum are 10 mm in diameter and long, at var. montanum 6 mm in diameter and long. Var. carminanthum occurs in the altitude to 2.000 m (1.300 – 2.000m), var. montanum on the crests over 2.600 m.
Hans Till and Helmut Amerhauser in the Austrian Gymnocalycium Sonderausgabe 2008:815-838 mentioned new combination: Gymn. tillianum ssp montanum (Slaba) F. Berger. To see this combination one can only turn one´s head. ….several months later: Gymn. tillianum Rausch ssp. montanum (Slaba) F. Berger comb. et stat. nov. Gymnocalycium (Austria) 22 (2) 2009 page 866. British botanist Graham Charles has overcombined this taxon under Gymn. oenanthemum, and the Austrian gymnophil Franz Berger mentioned: „…eine Ansicht der wir hier nicht folgen.“ (=the opinion which we will not follow). Well, why not? And on the other hand if we need not follow the opinion of dear Mr. Berger, I let the taxon Gymn. carminanthum v. montanum here in the way how it had been described by dr. Rudolf Slaba.