KLUB KAKTUSÁŘŮ OLOMOUC

Gymnocalycium, Rakousko, 19 (4) 2006

Tělo jednotlivé, kulovité, až 140 mm vysoké a až 120 mm v průměru, s dlouhým kůlovitým kořenem a silně rozvětvenými bočními kořeny. Temeno nepohroužené, silně otrněné, dlouhé trny jej přečnívají. Epidermis šedozelená, matná. Žebra 8 – 12 (- 14), přímo probíhající, podélnými zářezy oddělená, na základně plochá, až 20 mm široká, silnými příčnými zářezy rozdělená do malých bradovitých hrbolců. Areoly nasedlé, kulaté, 5 mm v průměru, 10 – 15 mm od sebe vzdálené, špinavě bíle vlnaté v oblasti temene, starší areoly olysalé.
Trny 5 – 7 (- 9), většinou uspořádané do párů, (20 -25) 35 – 45 mm dlouhé, zploštělé, tuhé, hřebenovitě až paprskovitě uspořádané, od těla nejčastěji odstávající, přímé nebo lehce ohnuté, světle hnědé až šedé, matné, s leskle hnědými špičkami. Střední trn 1 (vzácně 2), na starých rostlinách mohou být až 3 zahnuté k vrcholu, dosahující až 55 mm délky.
Květy vyrůstající z vrcholu, bílé, hedvábně lesklé, nálevkovité, 35 – 40 mm dlouhé, až 40 mm v průměru, sotva vonící, jícen růžový. Vnější okvětní lístky široce kopinaté, bílé, 25 mm dlouhé, 8 mm široké, na základně 3 mm široké a světle růžové, prodloužené šupiny zevně olivově zelené s bílými okraji. Vnitřní okvětní lístky kopinaté až špičatě kopinaté, bílé, 18 mm dlouhé, 6 mm široké, na základně růžové. Tyčinky rozložené v 1 – 2 základních řadách, primární 8 mm dlouhé, přiléhající ke čnělce, uzavírající úzkou nektarovou komoru, sekundární tyčinky ve více řadách naléhající na vnitřní stěnu receptakula, pak ohnuté ke středu. Nitky bílé, na základně světle růžové, 8 mm dlouhé. Prašníky oválné, 2 x 1 mm, žluté. Pyl žlutý. Čnělka štíhlá, světle růžová, asi 18 mm dlouhá, 2,8 mm v průměru. Blizna žlutá, s 10 – 12 mírně drápovitými laloky. Vrchní řady tyčinek zřetelně přečnívají základnu blizny. Ovarium oválné, bílé, 8 – 10 mm vysoké a 5 – 7 mm v průměru. Perikarpel kónický, asi 15 mm vysoký, 8 – 10 mm v půměru, olivový až tmavě zelený, lesklý, osazený několika polokulatými, olivově zelenými šupinami se světle růžovými okraji.
Plod hruškovitý, tmavě zelený, nepraskající, 18 mm dlouhý, 14 mm v průměru, s jednotlivými polokulatými, tmavě zelenými šupinami s růžovými okraji, kolmo se otevírající. Semena přilbovitá, tmavě červenohnědá, lesklá, 0,7 – 0,9 mm dlouhá, 0,4 – 0,6 mm v průměru, testa hustě posázená málo vyvýšenými hrbolky. Hilo-mikropylární oblast dohromady stlačená, malého oválu, vtisklá, vyplněná trochou elaiosomu. Okraj hila mírně vyhrnutý.
Domovina: Argentina, La Rioja, Sierra de los Colorados, jižní výběžek, 700 – 900 m n.m.
Podle autora popisu Franze Bergera se má tento taxon lišit od Gymn. castellanosii větším kulovitým tělem, silně otrněným, ne vlnatým temenem; okrajové trny většinou hřebenovité, až ve stáří paprskovité, počet středních trnů se zvyšuje u dospělých rostlin až na 3; jednotně nálevkovité květy jsou menší než u Gymn. castellanosii, 35 – 40 mm dlouhé a až 40 mm v průměru. Místo oválných plodů u Gymn. castellanosii má nový taxon plody hruškovité a nepraskající. V protikladu k lesklým a většinou hladkým semenům Gymn. castellanosii je testa Gymn. coloradense hustě posázená málo vyvýšenými hrboly.
Franz Berger použil pro srovnání systém semen podle Hanse Tilla a tak tento taxon řadí mylně ke Gymn. castellanosii. Kdyby bylo použito daleko praktičtějšího a přehlednějšího systému dr. Schütze, kterého se zde držíme i my, k takovému srovnání by vůbec nedošlo. Měli jsme možnost zkoumat semena Gymn. coloradense hned po popisu a zcela evidentně patří do sectio Mazanensia (semena Gymn. coloradense jsou hrbolatá, s pouze málo zřetelným hedvábným leskem). Sectio Castellanosia má jedinečná semena, která jsou velmi silně lesklá a hladká, a zde tedy Gymn. coloradense zjevně nepatří. Jde o podobný pokus jako zařadit ke Gymn. castellanosii také Gymn. acorrugatum. Ovšem je třeba zde zdůraznit, že jde o popis jednoho z nejkrásnějších taxonů rodu s překrásným otrněním.
Další nálezy: JO 800.03 Los Colorados 600 m LR, JO 1039/4 Sierra de los Colorados Patquia LR.

Gymnocalycium coloradense
Gymnocalycium coloradense

Gymn. coloradense mezi Patquia a Los Colorados, foto Ch
Gymn. coloradense mezi Patquia a Los Colorados, foto Ch

Gymn. coloradense mezi Patquia a Los Colorados, foto Ch
Gymn. coloradense mezi Patquia a Los Colorados, foto Ch


Gymn. coloradense – summary:

After the author of the description this taxon ought to differ from Gymn. castellanosii with bigger globular body, strongly spined, not wooly top; marginal spines mostly comb-arranged, only in age radiating, the numbers of the centrals becomes higher on mature plants even to 3; uniform funnelform flowers are smaller than on Gymn. castellanosii, 35 – 4O mm long and to 4O mm in diameter. New taxon has pear-shaped and not cracking fruits in the difference of Gymn. castellanosii which has oval fruits. In the difference of shiny and mostly smooth seeds of Gymn. castellanosii the testa of Gymn. coloradense is densely covered with the little elevated tubercles.
Franz Berger has used for the comparing seed system after Hans Till and so he has rowed this taxon mistaken to Gymn. castellanosii. If it would be used much more practical and well arranged seed system of dr. Schütz which is used by us, it would not have come to the comparying like this. We have had the possibility to study the seeds of Gymn. coloradense immediately after the description and they belong quite evidently into the sectio Mazanensia. (seeds of Gymn. coloradense are rugged, only with little perspicuous silky sheen). The sectio Castellanosia has quite unique seeds which are shiny and smooth very much and it is evident that Gymn. coloradense does not belong there. It is the similar attempt like to row Gymn. acorrugatum also to Gymn. castellanosii. However, it is necessary to write that it is the description of the most beautiful taxa of the genus with very nice spination.