Kaktusy č. 4 a 5, 1984
Basionym: Gymnocalycium hybopleurum var. ferox Backbg
Kakteenlexikon 168, 1966
Backebergův popis: Liší se (od Gymn. hybopleurum) silně šídlovitými, poněkud stisknutými okrajovými trny, střední chybí; květy velmi tuhé, asi 3,5 cm dlouhé, 4,5 cm v průměru, trubka asi 1,2 cm silná; sepály až 1 cm široké, zelené, nahoře široce zakulacené, se světlým okrajem; petály velmi světle olivově bělavé, jícen červený; tyčinky karmínové. Dle Backeberga se dále liší velmi silně šídlovitými trny v počtu 5 – 9, které jsou postavené pektinátně do stran, jeden směřující dolů.
Dr. Slaba popis doplnil: Trny jsou variabilní nejenom v počtu, ale i v délce, síle a charakteru zahnutí. Jsou dlouhé asi 25 mm, případně i delší, v průřezu velmi oválné, na horní straně často zploštělé až žlábkovité. Tělo stlačeně kulovité, až 12 cm široké a 6 cm vysoké. Epidermis matná, nejčastěji modrozelená. Žebra 8 – 16, až 20 mm široká, rozložená do zaoblených hrbolů, nesoucích nepříliš výrazné brady. Areoly oválné, 3 – 4 mm široké a 9 mm dlouhé, v mládí pokryté světle žlutohnědou vlnou, později světle šedohnědou plstí. Základní barva květů je bílá, vnější okvětní lístky jsou olivové, vnitřní ve spodní polovině víceméně tónované do sytě růžové. Okrajové a nejkrajnější plátky jsou širší, se zaoblenou tupou špičkou, vnitřní pak špičaté a úzké. Všechny okvětní lístky mají hedvábný lesk. Vnitřek květů se zdá být celorůžový, což způsobují i světle růžové tyčinky a špinavě červenožluté prašníky. Blizna je tmavě žlutá. V celku působí květ se svou krátkou trubkou zvonovitě.
Gymnocalycium ferox
Gymn. ferox var. ferocior (Backbg.) Slaba
Kaktusy 1984
Basionym: Gymn. hybopleurum var. ferocior Backbg.
Kakteenlexikon 1966
Od typu se odlišuje jedním, vzácněji více tangenciálně odstávajícími, k vegetačnímu vrcholu zahnutými středními trny. Okrajové trny jsou paprskovitě do stran rozložené, rovnoběžně s tělem, na rozdíl od typu nikoliv pektinátně ale kruhovitě uspořádané. Všechny jsou zpravidla o něco mohutnější, zejména střední trn bývá výrazně ztloustlý. Semena stejná jako u typu, tedy červenohnědá se silným leskem.
Domovina: okolí Los Llanos, La Rioja, Argentina.
Jde o výraznou konvergenci s některými formami Gymn. catamarcense, např. Gymn. catamarcense P 73 (záp. Andalgala, Cesta de Belen), které bychom nebyli schopni rozeznat bez znalosti semen. Tyto formy Gymn. catamarcense však mají jemně bradavčitou strukturu testy, nikoliv s výrazným leskem typickým pro sekci Castellanosia, ale jen s jakýmsi hedvábným, sotva znatelným leskem, tedy semeny které má i nedávno popsaný taxon Gymn. coloradense patřící do sekce Mazanensia.
Rakouští gymnofilové Hans Till a Helmut Amerhauser ve svém zpracování taxonu Gymn. mostii popisují nový taxon Gymn. mostii ssp. ferocior Till & Amerh. a Slabovu kombinaci považují za mylnou. Jde však o omyl právě těchto autorů vzniklý přiřazením silně otrněné formy Gymn. mostii vyskytující se v Cordobě a která má semena odpovídající Gymn. mostii ke jménu Gymn. ferocior. Taxon Gymn. ferocior však jak všichni dobře víme podle semen patří správně ke Gymn. castellanosii.
Pro příznivce širšího pojetí druhu další kombinace: Gymn. castellanosii ssp. ferocior (Till & Amerhauser) G. Charles (Cactaceae Systematics Initiatives 20), i když správně by mělo znít Gymn. castellanosii var. ferocior (Backbg.) G. Charles.
Hans Till reaguje v rakouském Gymnocalycium 21 (4) 2008 na tuto zcela oprávněnou kombinaci opakováním svých dogmat a domněnek, které však, bohužel, jsou přijímány mnohdy i u nás. Jistý náš pěstitel mi napsal: „…naleziště tohoto taxonu je Aga de Ramon a to je dáno…..“ Jsem přesvědčen o tom, že nic takového není dáno - naopak dr. Slaba uvádí naleziště Gymn. ferocior 4 km od Punta de los Llanos, jeho nález má krásně lesklá červenohnědá a hladká semena, jasně patřící ke Gymn. castellanosii. Ne každý musí papouškovat popleteniny ze zahraničí. Osoba, která vyslovila domněnku „….a to je dáno….“, již nebude mít nato, aby se přiklonila k jinému názoru (i když byla na nalezišti), aby náhodou nedostala na frak od Otce Představeného. Podle toho pak vypadají seznamy polních čísel, kde jsou zmiňovány určité náznaky nesouhlasu s tou nebo onou rakouskou kombinací, ale k publikaci myšlenky již takoví lidé nemají sílu a odvahu, i když jsou přesvědčeni o zvrácenosti myšlenek, které by bylo možné kritizovat. Je pak otázkou, kolik rostlin vlastně Hans Till v jeho bádání sloučil dohromady. Hans Till může psát o hybridizaci rostlin během věků a účelově využívat (nebo zneužívat ?) jiných odborných prací týkajících se dlouhodobého vývoje rostlin, ovšem tak by mohl každý autor příležitostně překrucovat zákony přírody ke svým podloudným záměrům za účelem vlastního zviditelnění se. Ale jedno je zde zcela jasné a nevyvratitelné: Pokud řadíme gymnokalycia v systému dle semen, Gymn. ferox a ferocior patří zcela jasně a jednoznačně ke Gymn. castellanosii. Pokud Hans Till rostliny od Aga de Ramon považuje za nějaké prakřížence, měl je tak popsat a nikoliv poplést s dobrým taxonem Gymn. ferocior. Tak došlo opět jen k dalšímu z mnoha mnohotvárných zmatků. Také bychom se mohli řídit podle Mendelových zákonů a dopletýnkovat Gymn. carminanthum např. ke Gymn. cardenasianum. Kdo však chce následovat různé fantasmagorie, ať si taxon klidně označí Gymn. mostii ssp. ferocior. Backeberga a dr. Schütze pak musí v nebi trefit šlak. Nedivím se, že mladých gymnofilů je méně a méně. Když mají číst takové články jako produkuje Hans Till, ani se tomu nedivím. Možná si některý čtenář řekne, že jsem zaujatý proti rakouským pracem. Ale když pěstujete gymnokalycia 43 roky, pak vás takové „literární skvosty“ mohou jen naštvat. A stále přepisovat podle rakouských nesmyslů cedulky, to mne již přestalo bavit. To ať si dělají ti, co zahraniční myšlenky hraničící se zdravým lidským rozumem ochotně papouškují a publikují. Hans Till publikuje šest snímků semen okruhu Gymn. castellanosii, některé snímky ukazují semena již s mírně hrbolkovitou testou, ne tak silně lesklou, ale jen mírně lesklou. Taková semena mají také Gymn. coloradense a Gymn. ferrarii ssp. evae, zatím zde řazené do sekce Mazanensia sensu Schütz. Měl jsem v úmyslu pro tato semena popsat novou sekci „Intermedia“, práce již byla připravená pro tisk. Ale kde se vzal tu se vzal „tiskařský šotek“ a k otištění nedošlo. Zda tento šotek pocházel z Podkrkonoší, nemám dosud ověřené. Závěr: Pokud bychom přistoupili na bludné teorie Hanse Tilla, pak můžeme zrušit veškerá členění rodu Gymnocalycium podle semen a řadit gymnokalycia podle toho, jak nás momentálně napadne
Gymn. ferocior
Gymn. ferox – summary:
It is the striking convergention with some forms of Gymn. catamarcense, for example Gymn. catamarcense P 73 (west of Andalgala, Cuesta de Belen) which we would not be able to differentiate without seeds knowledge. However, the forms of Gymn. catamarcense have slightly rugged structure of the testa, not with the striking sheen typical for the sectio of Castellanosia but only with some silk, hardly perceptible sheen, so the seeds which have also not long ago described taxon Gymn. coloradense belonging into the sectio Mazanensia.
The Austrian gymnofils Hans Till and Helmut Amerhauser in their work about the taxon Gymn. mostii have described new taxon Gymn. mostii ssp. ferocior (Backbg.) Till & Amerh. and they hold like mistaken the combination of Slaba. However, it is the error just of these authors coming to existence with the rowing of the strongly spined form of Gymn. mostii from Cordoba which has the seeds agreeing with those of Gymn. mostii to the name Gymn. ferocior. However, the taxon Gymn. ferocior belongs right after the seeds to Gymn. castellanosii, as we all know well.
Another combination for the lovers of the broader conception of the sort: Gymn. castellanosii ssp. ferocior (Till & Amerh.) G. Charles (Cactaceae Systematics Initiatives 20), even if it would be more right Gymn. castellanosii var. ferocior (Backeb.) G. Charles.
Hans Till responds in the Austrian Gymnocalycium 21 (4) 2008 to this quite valid combination by repeating of his dogmata and presumptions, however, which are unfortunately taken also in ours. One our gymno-grower has written to me: „….The finding place of this taxon is Aga de Ramon and it is given…..“ On the other hand Mr. dr. Slaba has mentioned the finding place of Gymn. ferocior 4 km far off Punta de los Llanos, his find has nice shiny redbrown and smooth seeds, clearly belonging to Gymn. castellanosii. No everybody must repeat nonsenses from foreign countries like a papagay. It is a question, how many plants Hans Till has given here together. Hans Till can write about the crossing of the plants through the ages but one question here is quite clear and undisproved: if we row gymnocalyciums in the system after the seeds, the taxon ferocior belongs quite clearly to Gymn. castellanosii. If Hans Till the plants from Aga de Ramon holds for some natural hybrids (urhybrids), he would be better to describe them and not confuse it with the good taxon Gymn. ferocior. His article has been a way how to make another of many confusions. However, who wants to follow various fantasies, he can marked the taxon like Gymn. mostii ssp. ferocior. Then Backeberg and dr. Schütz must have an apoplexy in the sky. I do not wonder that the number of the young growers is less and less. When they have to read the articles which Hans Till produces, I do not wonder. Maybe some reader tells to himself that I am malign to the Austrian works. However, when I have been growing gymnocalyciums 43 years, then „the literature jewels“ can only worry me. And to overname plants after the Austrian nonsenses – I do not interested in. Hans Till has published in his work six photos of the seeds of the affinity of Gymn. castellanosii, some photos show seeds already with rather rugged testa, not so clearly shiny but little shiny. Gymn. coloradense and Gymn. ferrarii ssp. evae have also the seeds like those, rowed into the sectio of Mazanensia sensu Schütz for the time being. I have had in plan to describe new sectio for those seeds „Intermedia“, the work had been already prepared for a print. However, some „misprint“ had occured somewhere and it has not been appeared. If the „misprint“ has originated from Podkrkonoší I have not authenticated. The conclusion: If we take into our mind the erring theories of Hans Till, we can injure all rowing of the genus Gymnocalycium after the seeds.