KLUB KAKTUSÁŘŮ OLOMOUC

Gymnocalycium (Rakousko) 18 (1) 2005

Tělo ploše kulovité, u základny odnožující a tak vytvářející skupiny, až 45 mm vysoké a až 80 mm v průměru, od středu až k základně krátce a značně kónické. Kůlovitý kořen s velmi dlouhými, silnými vláknitými kořeny. Temeno mírně pohroužené, silně otrněné. Epidermis tmavozelená, matná. Žebra 12, přímá, oddělená zvlněnými podélnými zářezy, na základně 22 mm široká a až 15 mm vysoká, silně hrbolatá s krátkými, přímými příčnými zářezy. Hrbolce pětihranné s vystupujícími sekerovitými bradami nebo pouze špičaté. Areoly přímo sedící, oválné, u dospělých rostlin podlouhlé, 5 – 7 mm dlouhé a 4,5 – 6 mm široké, 14 – 17 mm od sebe vzdálené, na temeni s nažloutle bílou vlnou, mírně olysající, staré areoly s bílou vlnou.
Trny 5 – 7 (-9), většinou uspořádané do párů, (14 – 19) 22 – 31 mm dlouhé, horní pár trnů nejkratší; trny na průřezu kulaté, tuhé, přímé, k tělu víc přilehlé než odstávající, světle hnědé až tmavě červenohnědé, mírně šedivějící; jediný střední trn se vyskytuje jen u starších rostlin, mírně k vrcholu zahnutý, 27 mm dlouhý.
Květy vyrůstají z areol na temeni, světle růžové, zvonkovité, 47 – 54 mm dlouhé, 60 – 73 mm v průměru, nevonící. Vnějšíokvětní lístky široce kopinaté až lopatkovitě zaoblené, světle růžové se světle růžovým středním proužkem, 26 mm dlouhé, 9 mm široké, na základně 2,8 mm široké, základna růžová, prodloužené šupiny perikarpu s olivově zeleným až olivově růžovým středním páskem; vnitřní okvětní lístky kopinaté až široce kopinaté, pozvolna zašpičatělé, bílé až světle růžové, se světle růžovým středním proužkem, 20 mm dlouhé, 6 mm široké, na základně růžové. Receptakulum uvnitř světle růžové, 12 – 15 mm v průměru. Nektarová komora světle růžová, na základně bílá, 2 mm vysoká, až 4,5 mm v průměru. Tyčinky uspořádané v jedné nebo ve dvou základních řadách, 4,5 mm dlouhé, uzavírají nektarovou komoru a u 80% jedinců přiléhají ke čnělce přes její základnu, dalších 5 sekundárních řad prašníků, které přiléhají od základny receptakula k základně okvětí. Dvě nejspodnější řady mají jen několik tyčinek. Nitky prašníků bílé až světle růžové, 7,5 mm dlouhé, prašníky slabě světle růžové, 1,9 x 0,9 mm velké, pyl žlutý. Čnělka bílá až světle zelená, 10,5 – 12 mm dlouhá, papilozní, jemně rýhovaná. Blizna žlutá, 3,3 – 4,9 mm dlouhá, se 12 bliznovými laloky, základna blizny ve výšce první až druhé sekundární řady tyčinek. Ovarium pohárovité, bílé, 5 – 10 mm vysoké, 4 – 7,5 mm v průměru. Perikarpel hruškovitý, olivově až tmavě zelený, hedvábně lesklý, někdy jemně šedě ojíněný, 8,8 – 12 mm vysoký a 8 – 12 mm v průměru; pokrytý obdélníkovými, nahoře zaoblenými, světle lemovanými, světle olivově růžovými až růžovými šupinami.
Plod hruškovitý, tmavě zelený, s polokulatými, růžovými šupinami, neojíněný, 16 – 21 mm dlouhý, kolmo a také často na základně praskající; u druhu byla pozorována barochorie, t.zn. semena se vlastní váhou vysypávají z plodu. Semena přilbovitá, v hilo- mikropylární oblasti mírně stisklá, tmavě červenohnědá až černá, 0,7 – 0,9 mm dlouhá a 0,6 – 0,8 mm v průměru, tvar hilo-mikropylární oblasti ne zcela stálý (úzce až široce oválný), vyplněný elaisomem. Vyschlá semena ve zralém plodu jsou méně obalená v lepkavé pulpě na rozdíl od semen většiny jiných příbuzných taxonů.
Domovina: Argentina, La Rioja, jižní část pohoří Sierra de Saňogasta, 1.670m n.m.
Podle autora popisu se má lišit od Gymn. ritterianum subsp. acentracanthum většími a zvonkovitými květy, většími rozměry perikarpelu, menším receptakulem, bliznou se 12 laloky (na rozdíl od 7 – 11 laloků), jemně světle růžovými, ne tmavě červenými prašníky, neojíněným plodem a většími semeny. Taxon tvoří v přírodě skupiny až o 20 hlavách a mohlo by se zdát, že jde o semenáčky z mateřské rostliny. Jde však o přirozené odnožování.

Gymn. jochumii Neuhuber var. jugum Neuhuber
Autor popisu druhu současně popisuje i varietu, popis tamtéž jako druh.
Tělo ploché, málo odnožující, až 30 mm vysoké a až 80 mm v průměru, od středu k základně krátce a silně kónické. Silný kůlovitý kořen. Temeno pohroužené, otrněné, epidermis modrozelená, matná. Žebra 11 – 12, přímá, oddělená podélnými brázdami, na základně 28 mm široká a až 12 mm vysoká; rozdělená krátkými a přímými, také však dlouhými a čárkovitými příčnými rýhami, které sahají přes celou šířku žebra. Hrboly úzce bradovité, dlouhé, zašpičatělé, jimi se spodní areoly někdy překrývají. Areoly jen nepatrně pohroužené, kulaté, 3 – 4 mm v průměru, 10 – 13 mm od sebe vzdálené, na temeni bíle vlnaté, slabě olysávající.
Trny 5 – 7, uspořádané do párů, až 24 mm dlouhé, při 3 párech horní pár s nejkratšími trny 13 – 14 mm; na průřezu kulaté až mírně hranaté, pouze mírně ohebné, přímé, od těla více odstávající než přilehlé, většinou světle hnědé, slabě šednoucí, střední trn nezjištěn.
Květy vyrůstající z temene, bílé, nálevkovité, 48 mm dlouhé a 48 mm v průměru, nevonící. Vnější okvětní lístky kopinaté, bílé, 25 mm dlouhé, 7 mm široké, prodloužené šupiny se zeleným až nahnědle růžovým středním proužkem; vnitřní okvětní lístky kopinaté až úzce kopinaté, bílé, 22,5 mm dlouhé, 5,5 mm široké, na základně 2 mm široké a jemně světle růžové. Receptakulum uvnitř růžově zbarvené, nahoře světle růžové, 12 mm vysoké, 10 mm v průměru, nektarová komora světle růžová, na základně bílá, 2,1 mm vysoká, až 3,8 mm v průměru. Tyčinky rozděleny do 1 – 2 základních řad přiléhajících k základně čnělky, a na 4 – 5 sekundárních řad sahajících od základny receptakula a přiléhajících na okvětí. Nitky bílé. Prašníky žluté až krémově bílé, pylová zrna žlutá. Čnělka bílá až jemně světle zelená, 8,5 – 9,5 mm dlouhá, 1,5 – 2 mm v průměru, neprorůstající základna bílá. Blizna žlutá, 8 – 9 laloků, základna ve výšce první sekundární řady tyčinek. Semeník oválný až obdelníkový, bílý, 4 – 5 mm vysoký, 4 – 7 mm v průměru. Perikarpel kónický, olivový až šedoolivový, hedvábně lesklý, 8,5 – 10 mm vysoký, 7 – 10 mm v průměru, pokrytý srpovitými až polokulatými, přitisklými, světle lemovanými, světle růžovými šupinami se žlutými nebo bílými špičkami.
Plod oválný až hruškovitý, olivově zbarvený, 16 mm dlouhý, plodové maso při dozrávání tuhne. Semeno přilbovité, tmavě červenohnědé, hedvábně lesklé, 0,8 – 0,9 mm dlouhé a 0,7 mm v průměru, hilo-mikropylární oblast silně stisklá, proto úzce oválná, se světlým elaiosomem.
Domovina: Argentina, La Rioja, jižní část Sierra de Saňogasta, 2.300 m n.m.
Podle autora popisu se odlišuje od typu ještě plošším tělem, kulatými areolami, kratším nálevkovitým květem, převážně bílými až krémově bílými květy s úzce kopinatými okvětními lístky. Počet bliznových laloků je 7 až 9, u typu 12. Var. jugum je pojmenována podle výskytu na horských hřebenech Sierra de Saňogasta.

Gymnocalycium jochumii
Gymnocalycium jochumii

Gymnocalycium jochumii
Gymnocalycium jochumii

mladé rostlinky young plants Gymnocalycium jochumii
mladé rostlinky young plants Gymnocalycium jochumii

čtyři roubovanci Gymnocalycium jochumii v jugum
čtyři roubovanci Gymnocalycium jochumii v jugum


Gymn. jochumii - summary:

After the author of the description it ought to differ from Gymn. ritterianum ssp. acentracanthum with bigger and bell-shaped flowers, bigger size of pericarpel, smaller receptaculum, stigma with 12 segments (in the difference of 7 – 11 segments), with gently light, notdark red anthers, with not covered with hoar-frost fruit and bigger seeds. The taxon makes the groups with to 20 heads in the nature and it could seem that they are seedlings from the mother plant. However, it is the natural offspringing.
Gymn. jochumii var. jugum. After the author of the description it differs from the type with much more flat body, round areoles, shorter funnelform flower which is mostly white to cream-white with narrow lanceolate perianths. The number of the stigma lobes is 7 – 9, at the type 12. Var. jugum is named after the occurence on the mountainous crests of the Sierra de Saňogasta.