KuaS 10, 224 – 226, 1981
Tělo polokulovité, 9 – 11 cm v průměru, u starých rostlin až 17 cm v průměru a 15 cm vysoké, světle namodrale zelené, ve stáří odnožující. Temeno poněkud pohroužené, převýšené většinou propletenými trny. Žebra 9 – 11, u starých rostlin až 17, rovně sbíhavá, kolem areol zesílená, s bradovitými hrbolci. Areoly oválné, 8 – 9 mm dlouhé, s hustou vlnitou plstí, která dlouho vydrží.
Trny při rašení světle žluté až zlatohnědé, na základně světlé, ke špici tmavší, později blednou, šídlovité, k tělu lehce přihnuté, někdy pokroucené; okrajové trny většinou 5, u starších rostlin až 7, nejspodnější a spodní pár až 40 mm dlouhé, horní pár většinou kratší, u starších rostlin i horní páry stejně dlouhé jako spodní. Střední trn u mladých rostlin zřídka, u starých rostlin skoro vždy jeden.
Květy uprostřed temene, ve tvaru i barvě variabilní, zavalité až široce nálevkovité, někdy s více řadami korunních lístků, takže květ vypadá jako poloplný, světle až sytě růžový, na základně vždy tmavší, 60 mm dlouhý, 60 – 80 mm v průměru. Semeník 10 mm dlouhý, 10 mm v průměru, stejné barvyjako tělo, s kopisťovitými růžově lemovanými šupinami, které se prodlužují a jsou světlejší a přecházejí do vnějších okvětních lístků. Vnější okvětní lístky kopisťovité, ven ohnuté, špinavě růžové, s kovově lesklým středem, 20 mm dlouhé, 7 – 8 mm široké. Vnitřní okvětní lístky kopinaté, s víceméně malou špicí, často roztřepené, světle až sytě růžové, s tmavým středním proužkem, asi 30 mm dlouhé a 7 mm široké. Tyčinky v četných řadách přilehlé ke stěně trubky, růžové. Prašníky žluté. Čnělka s bliznou 25 mm dlouhá, 1,5 mm silná, růžová, s 12 žlutými bliznovými laloky, nepřevyšuje nejvyšší řadu tyčinek.
Plod skoro kulovitý, asi 14 mm v průměru, šťavnatý. Semena početná, načervenale hnědá až černohnědá, jako u Gymn. monvillei.
Objevitelem rostliny byl Friedrich Ritter, bratr paní Winterové, který žil v jižní Americe. Do Evropy poslal pouze semena, z nichž byly vypěstovány uniformní semenáčky. Sám rostlinu nepopsal, protože neviděl květy. Domovinou by měl taxon být u Cruz del Eje v Cordobě, Ritterovo polní číslo FR 430. Rostliny pěstujeme bez problémů, dorůstají velkých rozměrů. Někdy jsou potíže při sprašování, protože některé rostliny netvoří pyl, někteří gymnofilové došli k poznatku, že rostliny se středními trny mají vždy pyl.
Taxon je zahalen tajemstvím, protože v přírodě nalezen nebyl. Vše nasvědčuje tomu, že taxon vznikl až na zahradě Friedricha Rittera v Chile křížením Gymn. monvillei s některým červenokvětým gymnokalyciem.
Protože nejsme příznivci velkých fůzí, tedy slučování, a tento taxon je zcela odlišný a uniformní, necháváme jej také v pozici druhu, tak jak byl původně popsán. Kdo však chce mít bohatě popsané jmenovky, může zůstat u pojetí Hanse Tilla.
Gymn. schuetzianum, foto Rudolf Frélich
Gymn. schuetzianum ex Strigl, foto Rudolf Frélich
Gymn. schuetzianum – summary:
The discoverer of the plant has been Friedrich Ritter, the brother of Mrs. Winter, and he had been living in the South America. He had sent to Europe only seeds and the uniform seedlings have been grown from them. He has not described the plant alone, because he had not seen flowers. The homeland ought to be near Cruz del Eje in Cordoba, Ritter´s field number FR 430. We grow the plants without problems, they reach bigger sizes. We have sometime problems with pollinating, because some plants do not make pollen, some growers to knowledge that the plants with the central spines have always the pollen.
The taxon is rather mysterious because nobody has found it in the nature. Everything gives evidence that the taxon came into existence only in the garden of Ritter in Chile with crossing of Gymn. monvillei with some red flowering gymnocalycium.
As we are not friends of the great fuses and this taxon is quite different and uniform, we let it also in the level of the sort, how it has been originally described. However, who wants to have abudantly overwritten labels, he can stay at the conception of Mr. Till.