Kaktusář 73, 1934
Jednotlivě rostoucí, ploché až kulovité, šedozelené, nelesklé, až 18 cm v průměru. Žeber 10 – 13, s vystouplými tupými hrbolci. Areoly velké, bíle plstnaté, kulaté. Okrajových trnů 7 – 9, 2,5 – 3 cm dlouhých, šedých, lámavých, lehce k tělu přihnutých. Centrální trn jeden, až 3 cm dlouhý, hákovitě zkroucený, silný.
Květy nálevkovité, 3,5 – 4 cm velké, špinavě bílé, uvnitř kalichu červenavé. Kalich 2 – 2,5 cm dlouhý, holý, šupinatý. Semena černá, lesklá.
Domovina: Argentina, Cordoba, Sierra Chica.
Další nálezy: STO 114 Villa Carlos Paz, STO 103 San Marcos Sierra-Capilla del Monte; LF 83 Ischilin; WO 55 Cordoba, WO 52 La Falda, WO 59 Capilla del Monte, WO 60 La Falda; LB 1116 již. Charbonnier, LB 1120 Capilla del Monte; P 83 Cordoba, P 83a Capilla del Monte; WP 95-242/512 Quebrada de Luna; JL 41 Capilla del Monte; VS 142 Ischilin; JO 1032.01 San Marcos; Tom 032/1 San Marcos Sierra; MT 07-195 Aqua Blanca, MT 07-197 Quebrada de Luna
Gymn. valničekianum
Gymnocalycium valničekianum Jajó var. polycentralis Schütz
Kaktusářské listy 41, 1949
Liší se od typu tím, že má 4 – 6 středních trnů.
Domovina neuvedena.
Importní rostliny Gymn. valničekianum prodávala nejprve firma Haage junior v německém Erfurtu pod jménem Echinocactus centeterius a tak byly nejprve označeny i v evropských sbírkách. Jako první je objevil dr. Castellanos v Cordobě v listopadu roku 1918, ale taxon popsal až roku 1939 pod jménem Gymn. immemoratum, kdy již popsal rostliny 5 let předtím Jajó jako Gymn. valničekianum. Roku 1953 popisuje tentýž taxon Schick v Cactus and Succulent Journal of Great Britain jako Gymn. tobuschianum. Roku 1953 tedy mělo Gymn. valničekianum již dvě synonyma.
K důkladnému průzkumu přírodních stanovišť se dostali až v letech 1976 a 1978 manželé Piltzovi z Düren v Německu. Svoje poznatky publikovali v obsáhlé práci v časopisu KuaS 1979. Rostliny dorůstají až 20 cm v průměru a jen mimořádně dosahují výšky až 12 cm. V naší kultuře však rostliny rostou ve stáří více sloupovitě, tak jako Gymn. horridispinum. U variety polycentralis jsou střední trny až v počtu 8 na základně zesílené.
Gymn. mostii v. immemoratum (Castell. & H.V.Lelong) H.Till & Amerhauser v rakouském Gymnocalycium 2002 je zcela zbytečná kombinace, tak jako Gymn. valničekianum subsp. prochazkianum (Šorma) H.Till & Amerhauser, publikováno tamtéž.
Gymn. valničekianum – summary:
The imported plants of Gymn. valničekianum have been sold at first by the firm of Haage junior in German Erfurt with the name Echinocactus centeterius and they have been marked in this way even in the European collections. Dr. Castellanos found them like the first in November, 1918, however, he described the taxon only in 1939 under the name Gymn. immemoratum, then 5 years after Jajó´s description of Gymn. valničekianum. Schick described in 1953 the same taxon in Cactus and Succulent Journal of GB like Gymn. tobuschianum. Then Gymn. valničekianum has in 1953 already two synonyms.
Brigitte and Jörg Piltz from Düren in Germany made the substantial observing in the years 1976 and 1978. They published their knowledge in the extensive article in the journal KuaS 1979. Plants grow to 20 cm in diameter and they reach only exceptionally the height of 12 cm. However, the plants grow in our culture in age more columnary, like Gymn. horridispinum. Central spines are to 8 at the variety polycentralis and they are fattered at base.
Gymn. mostii var. immemoratum (Castell. & H.V.Lelong) H.Till & Amerh. in the Austrian Gymnocalycium 2002 is quite useless combination, like Gymn. valničekianum ssp. prochazkianum (Šorma) H.Till & Amerh. published at the same place.