Lilloa XXIII, 5 – 11, 1950
Tělo malé, polokulovité, s málo prohloubeným temenem, 3 – 5 cm v průměru, 1,5 – 2,5 cm vysoké, nahnědle až kouřově šedě nazelenalé; žebra 10, velmi nízká, asi 1,5 mm vysoká, paprskovitá, asi 3 mm na temeni, až 12 mm na okraji, s jemnými příčnými zářezy. Areoly na vrchní části malých hrbolců, asi 3 mm od sebe vzdálené, areoly kulaté, asi 1 mm v průměru, s bílou plstí.
Okrajové trny 6, pavoučkovitě postavené, štětinovitě jemné, bělavé, 3 mm dlouhé; střední trn chybí.
Květy v počtu 2 – 3 vyrůstající z vrcholu, 3,5 – 4 cm dlouhé, zevně popelavě šedé; ovarium skoro kónické, asi 21 mm dlouhé, 6 mm v průměru v horní části, zevně s půlměsícovitými, na okraji světlejšími šupinami. Dutina semeníku asi 11 mm dlouhá, 3 mm v průměru; květní trubka nálevkovitá, asi 12 mm dlouhá, 7 mm v průměru, na základně načervenale tónovaná; vnější okvětní lístky ve dvou sériích, z nichž vnější jsou silnější, ve spodní dorsální části stejně zbarvené jako vnější části květu, světlejší jen na okraji; vnitřní okvětní lístky bílé, také ve dvou sériích, sestávajících z jazykovitě prodloužených a zašpičatělých okvětních lístků; z lístků vnější asi 16 mm dlouhé, 4 mm široké, vnitřní jsou kratší. Tyčinky ve dvou sériích s nazelenalými nitkami a bledými prašníky. Jedna méně početná série je na základně květní trubky okolo pestíku, druhá série je početnější, tyčinky jsou jen poloviční délky a jsou rozloženy v různých výškách trubky až po květní rozevření. Pestík sloupkovitý, asi 10 mm dlouhý, 1,5 mm v průměru, světle nazelenalý s osmi bliznovými laloky 4 mm dlouhými.
Plod tenký, vřetenovitý, 30 – 40 mm dlouhý, kouřově šedý, se světle lemovanými šupinami. Semeno 1 mm velké, poněkud šikmo kloboukovité, s velkým, světlým, neztloustlým hilem; testa hladká, lesklá, nahnědlá, s malou trnovou bradavkou na buňkách.
Domovina: Argentina, Salinas Grandes, mezi km 969 a Totorajelos.
Taxon našel roku 1949 argentinský botanik Arturo Ragonese a po něm je také pojmenován. Často byly pod tímto jménem pěstovány jiné rostliny dorůstající daleko větší velikost, které byly později pracovně pojmenovány Gymn. pseudoragonesii, někteří pěstitelé je chtěli ztotožnit s Gymn. obductum, ale ani to není správný názor.
Gymn. ragonesei roste na okraji solné pouště Salinas Grandes a rostliny v přírodě jemné trníky záhy ztrácejí vlivem větru s pískem. V přírodě jde snad o nejmenší gymnokalycium, v kultuře je někdy výhodnější rostliny roubovat. Taxon má velmi dlouhé tenké květy, které vynikají zvláště v poměru k jeho tělu.
Castellanos popsal pravděpodobně květ mladého semenáčku, protože květ je jinak dlouhý 4 – 6 cm, tedy o 2 cm delší než je uvedeno v popisu.
Další nálezy: R 224 Salinas Grandes; P 18 dtto; Lau 472 dtto; GN 91-422/1366; HV 888 Salinas Grandes; VS 136 dtto.
Gymn. ragonesei
Gymn. ragonesei cv. Zubr
Rostlina nese jméno vyškovského gymnofila a pěstitele Miloše Zubra. Jde o kultivar nebo mutaci s bezchlorofylovým květem, který bez zeleného chlorofylu vytváří dojem celorůžového květu, označení jako „ragonesei červený květ“ apod. nejsou správná. Výsev ze semen přináší rostlinky s tělem zčásti bez chlorofylu, tedy s růžovou epidermis, takové semenáčky svádí pěstitele k roubování, ale hned po naroubování semenáčky tento znak ztrácejí a nabývají zbarvení typického Gymn. ragonesei.
Gymn. ragonesii Zubr, foto V. Polášek
Gymn. ragonesii cv. Zubr
Gymn. ragonesii cv. Zubr
Gymn. ragonesii cv. Zubr
Gymn. ragonesei – summary:
Taxon was found by Ragonese in 1949 and it is also after him named. Another plants had been often grown with this name which reaches much bigger size which has been named later Gymn. pseudoragonesei. Some growers has wanted to make them identical with Gymn. obductum but it is not right opinion.
Gymn. ragonesei grows on the margin of the salt desert Salinas Grandes and the plants in the nature have lost soon the fine little spines for the sake of the wind with sand. It is maybe the smallest gymnocalycium in the nature, it is sometime better to graft the plants in the culture. The taxon has very long slender flowers which excells especially with the compare with its body.
Gymn. ragonesei cv. Zubr – Named after Mr Miloš Zubr from Vyškov. It is a cultivar or a mutation with the flower without chlorophyl which looks without green chlorophyl like quite whole pink, marks like „ragonesei red flower“ are not right. Sowing gives little plants with the bodies partly without chlorophyl so with pink epidermis, the seedlings like those shows the need grafting, however, they lost this mark immediately after grafting and turn the colour of the typical Gymn. ragonesei.