Kakteen in Südamerika II, 475, 1980
Tělo jen málo vypouklé, neodnožující, 8 – 12 cm v průměru, žebra 13 – 21, asi 15 mm vysoká, silně hrbolcovitá, kolem areol zesílená, mezi nimi tenká, takže příčné brázdy jsou dost klikaté; hrbolce kulaté, bez brad. Areoly oválné, 4 – 5 mm dlouhé, 2 cm od sebe vzdálené.
Trny 5, zřídka 7, jeden směřující dolů a 2, zřídka 3 páry do stran, všechny 10 – 25 mm dlouhé, matně hnědožluté až hnědočervené, konce více černé, šídlovité, všechny mírně odstávající a mírně k tělu ohnuté, jemná špička někdy rovná, většinou silně zahnutá, někdy háčkovitá, střední trny chybí.
Květy z boku, proto směrem nahoru ohnuté, 5 cm dlouhé, bez vůně, málo se otevírající krátce po poledni. Semeník 18 mm dlouhý, nahoře 9 mm silný, obráceně kónický, dole zúžený na 3 mm, ohnutý, šedozelený, s velmi malým počtem bledě červených, slabě bíle lemovaných, 2 – 4 mm širokých, 1,5 – 2 mm dlouhých, 4 – 8 mm vzdálených zakulacených šupin. Nektarium trubkovité, šedé, 3 mm dlouhé, asi 0,6 mm široké kolem pestíku, nahoře uzavřená prstencem bazálních tyčinek. Trubka nad ním skoro nálevkovitá, 12 mm dlouhá a široká, uvnitř našedle až šedozelená, spodní šupiny jako na semeníku, vrchní větší a zelenější. Tyčinky: Nad nektariem bazální prstenec z asi 5 mm dlouhých bílých ochlupených tyčinek, který těsně splývá a je opřený o pestík; nad tím je série velmi málo ochlupených, o stěnu opřených tyčinek, které jsou asi 4 mm nad trubkou s hustým porostem neochlupených tyčinek, které všechny směřují dovnitř, stýkají se prašníky a dohromady tvoří svislý sloupek nad bliznou, takže jejich pyl musí padat na bliznu s účelem samoopylení; tyto tyčinky světle karmínové s bílými konci, 5 mm dlouhé. U okraje hustý prstenec 12 mm dlouhých, velmi silných tyčinek, jejichž prašníky vytváří konec sloupku. Prašníky šedozelené, pyl šedý. Čnělka bledě šedozelená, 1,5 mm silná, 14 mm dlouhá, bliznové laloky 4 – 12, krémově bílé, ležící v trubce. Okvětní lístky 20 mm dlouhé, 6 – 8 mm široké, bledě růžové, spodní polovina skoro lineární, 1 – 3 mm široká, nahoře tupá, s nepatrnými špičkami. Některé nejvnitřnější okvětní lístky pouze 13 mm dlouhé a až 3 mm široké, vnější okvětní lístky více červené se širokým zeleným středním proužkem.
Domovina: Argentina, Salta, General Moldes (resp. Colonel Moldes), FR 963.
Ritter našel tento taxon v lednu 1959, nebyla však dovezena ani semena, ani rostliny. Jméno je dáno podle postavení prašníků v květu. Dodnes jde o prakticky neznámou rostlinu. Ritter současně sbíral i Gymn. antherosacos, dnes popsané jako forma var. delaetii, a Gymn. lumbrerasense, které se jako jediné z těchto tří dostalo do sbírek.
Gymn. antherostele San Vincente, Col. Molnes, Salta
Gymn. antherostele – summary:
Ritter found the taxon in January 1959, however, no seeds or plants had been brought. The name is after the position of the anthers in the flower. It is nearly unknown plant for the time being. Ritter had collected at the same time also Gymn. antherosacos, described today as the form of var. delaetii, and Gymn. lumbrerasense which had come into the collections as only one of these three taxa.