KLUB KAKTUSÁŘŮ OLOMOUC

Cactus and Succulent Journal of USA 146 – 147, 1966

Tělo kulovité, poněkud zploštělé, 5 – 6 cm vysoké, 12 cm široké, šedozelené. Žebra 13, rozdělená v 1 cm vysoké, 1,7 – 2,8 cm široké hrbolce. Areoly 1,5 cm od sebe vzdálené, kulaté nebo eliptické, 7 mm v průměru, s šedou nebo načervenalou plstí.
Okrajové trny 7 – 10, paprskovité nebo bočně zahnuté, 2 – 3 cm dlouhé. Střední trn 1, ohnutý vzhůru, 2,5 – 3 cm dlouhý. Všechny trny šedé s nahnědlou špičkou.
Květy vyrůstají z vrcholu, urnovité, 6,5 cm dlouhé, 5 cm široké, bočně mírně stisklé. Ovarium kulovité, 12 mm v průměru, světle zelené, s 5 mm širokými, bíle lemovanými šupinami. Trubka nahoře rozšířená, růžově hnědá. Vnější okvětní lístky kopinaté, zevně nazelenalé, zevnitř růžové. Vnitřní okvětní lístky kopinaté, špičaté, růžově lososové, 20 x 5 mm. Tyčinky od základny trubky až po základnu vnitřních okvětních lístků, 3 mm dlouhé, nitky magentové, prašníky nahnědlé. Čnělka 11 mm dlouhá, sytě magentová, bliznové laloky 22, žluté, 5 mm dlouhé. Vnitřek trubky sytě magentový a lesklý.
Domovina: Bolívie, provincie Azero, department Chuquisaca, blízko Boyuibe, 700 m n.m.
Cárdenas doplnil popis svými poznatky, druh prý patří do příbuzenské skupiny Gymn. zegarrae a Gymn. lagunillasense se širokými zakulacenými hrbolci a kulatým semeníkem, příznačný má být 6,5 cm dlouhý květ, jaký prý nebyl zatím u žádného jiného bolívijského gymnokalycia pozorován, přišpičatělé okvětní lístky a bočně stisklé květy.
Páter Alfredo Lau pozoroval naleziště roku 1970 a rostliny poslal ke zpracování anglickému botanikovi Johnu Donaldovi, ten pak druh zařadil pod jeho kombinaci Gymn. pflanzii var. izozogsii. Jde o Lauovo polní číslo L 396, ale na fotografii v anglickém časopisu National Cactus and Succulent Journal 1971 je jedinec z příbuzenství Gymn. tudae, které se tam také vyskytuje. V okolí Boyuibe tedy rostou dva taxony, jeden podrodu Pirisemineum a druhý podrodu Muscosemineum. Je tedy otázkou, zda Cárdenas sbíral rostliny sám, nebo mu je někdo pověřený sbíral. Popis byl od prvopočátku tajemný a zvláště údaj o délce květu byl překvapením. Pozoruhodný je také údaj o počtu bliznových laloků – 22.
Oblasti výskytu prozkoumali také rakouští gymnofilové a došli k závěru, že rostliny od Boyuibe z podrodu Pirisemineum se v podstatě neliší od taxonu lagunillasense a proto Gymn. chuquisacanum považují za synonym Gymn. pflanzii var. lagunillasense. Od popisu taxonu nebyly dovezeny ani rostliny ani semena, a tak byl taxon ve sbírkách neznámý.

Gymn. chuquisacanum – summary:
Cárdenas had added to the description his knowledge, the sort is said to belong to the affinity group of Gymn. zegarrae and Gymn. lagunillasense with broad rounded protuberances and rounded ovary, it has to be symptomatic 6,5 cm long flower how it is said not to be seen at any other Bolivian gymnocalycium till that time, and pointed perianths and laterally pressed flowers.
The father Alfredo Lau observed the finding place in 1970 and he has sent the plants for the working to the English botanist John Donald, he has rowed the sort then under his combination Gymn. pflanzii var. izozogsii. It is the number of Lau L 396 but in the picture in the English National Cactus and Succulent Journal 1971 is the specimen from the affinity of Gymn. tudae which also occurs there. Two taxa grow in the environment of Boyuibe, one of the subgenus Pirisemineum and second of the subgenus Muscosemineum. So it is a question if Cárdenas had collected the plants himself or somebody accredited. The description has been mysterious since the initial time and it has been a surprise especially the note about the flower length.
The Austrian gymnofils have also observed the occurence areas and they have come to the conclusion that the plants from Boyuibe of the subgenus Pirisemineum differ substantially with hardly anything from the taxon lagunillasense and therefore they hold Gymn. chuquisacanum for the synonym of Gymn. pflanzii var. lagunillasense. No plants and no seeds have been brought so the taxon has been unknown in the collections.