KLUB KAKTUSÁŘŮ OLOMOUC
HOME PAGE EMAIL

Články a publikace

ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD III. - MICROSEMINEUM

Gymnocalycium achirasense Till & Schatzl

Kakteen und andere Sukkulenten 38 191, 1987

Kořeny ploše rozprostřené, dlouhé, poměrně tenké.
Tělo kulovité až protáhle kulovité, ve stáří mírně sloupovité; sledované rostliny průměrně 5,6 cm vysoké, 7 cm v průměru, matně zelené až šedozelené, temeno většinou neotrněné. Žebra 12 – 15, rovná, mírně šikmo probíhající, rozdělená do bradovitých hrbolů. Areoly oválné, 6 mm široké, 9 mm dlouhé, zpočátku slabě plstnaté, brzy olysalé, většinou mírně vyvýšené, někdy však také lehce pohroužené do hrbolů.
Okrajové trny v areolách nejednotně uspořádané, hřebenovitě až paprskovitě stojící, mohutné, mírně zploštělé se zaoblenými hranami, rovné až slabě ohnuté, na základně tmavé, směrem ke špici světle rohově zbarvené, silně píchající, většinou k tělu přilehlé; 10 (- 12), často v nestejnoměrných párech ve dvou řadách, jeden trn dolů směřující, jeden nahoru. Nejhornější okrajový trn mívá často postavení druhého středního trnu. Střední trn jeden, ve tvaru, délce a barvě jako okrajové trny, rovný až lehce ohnutý.
Květ nálevkovitý, až 58 mm dlouhý, 71 mm v průměru. Semeník krátký, 12 x 12 mm, světle zelený, s několika širokými načervenale hnědými zašpičatělými šupinami, které znenáhla přecházejí do vnějších ohvětních lístků, které jsou kopisťovité, 37 mm dlouhé, 9 mm široké, vybledle bílé s fialově růžovými středními pásky, které jsou směrem k základně světlejší, směrem ke špičce tmavší. Vnitřní okvětní lístky kopinaté, 34 mm dlouhé, 7 mm široké, barva jako u vnějších lístků. Tyčinky početné, uspořádané ve více řadách, nažloutle bílé, spodní řada přiléhající ku čnělce, prašníky žluté. Čnělka mohutná, nažloutle bílá, s 12ti laločnou paprsčitou světle žlutou bliznou, která nepřevyšuje nejvyšší řadu tyčinek.
Semena malá, asi 1 mm (nejednotně velká, pozorována semena z 11 plodů ze 4 rostlin), zaoblená, směrem k šikmému hilu trochu protáhlá, se slabou okrajovou vypouklinou, mikropyle mírně vyvýšené. Testa jemně bradavčitá, tmavě hnědá.
Domovina: Argentina, San Luis, u Achiras, na hranici provincie Cordoba, ve výšce asi 1.000 m n.m.
Rostliny tohoto taxonu nalezl jako první sběratel Genser roku 1968 a paní Dorothea Muhr je poslala do Evropy, kde byly rostliny prodávány pod označením B 21. Poté rostliny sbíral argentinský sběratel Fechser a jeho nálezy byly prodávány pod různými jmény, jako Gymn. brevispinum, Gymn. horridispinum – bicolor, atd. Po desetiletí pozorování rostlin popsali Till a Schatzl rostlinu jako nový druh, Gymn. achirasense, v německém časopisu KuaS roku 1979 a živou rostlinu jako holotyp umístili v botanické zahradě v Linci pod číslem BGL 2275. Jelikož však bylo nutné uložení nežijícího exempláře v herbáři, učinili tak roku 1987 a tím se stal popis konečně platným. Rakouští gymnofilové celou tuto příbuzenskou skupinu, tedy Gymn. monvillei – horridispinum – achirasense, shromáždili pod jeden vedoucí druh, Gymn. monvillei, a ostatní taxony postavili na úroveň poddruhů, a posléze popsali několik dalších taxonů na úrovni variet či forem, jak je patrné nyní pod druhem Gymn. monvillei.
Další nálezy: BO 84 Achiras; LB 330 La Punilla, LB 346 Cerros del Rosario, LB 349 Paso Grande SL, LB 352 Potrerillo SL, LB 365 San Martin SL, LB 332 Los Albahacas Cord.; Lau 417 La Mudana; STO 406 General San Martin, STO 407 La Toma, STO 535 u Los Membrillos, STO 536 u Puerta del Molle, STO 537 Las Higueritas; STO 539 Paso del Rey, STO 540 El Volcán; JO 777.03 Potrero de los Funes, JO 1135/2 j Villa Praga, JO 1159/1 Los Membrillos, JO 1160/2 dtto-Santo Domingo, JO 1161/2 Loma Alta, JO 1162/2 San Miguel, JO 1171/1 před La Punilla; MT 07-071 Cerro Intihuaschi, MT 07-073 mezi Achiras a La Punilla, MT 07-076 Questa Portezuello, MT 07-101 Cruz Brillante, MT 07-103 El Mollecito, MT 07-107 Caňada San Antonio, MT 07-109 Los Membrillos, MT 07-112 dtto, MT 07-114 Las Huertitas, MT 07-122 Dique La Florida.

Gymnocalycium achirasense
Gymnocalycium achirasense

Gymn. achirasense – the comment:
The plants of this taxon was found at first by the collector Genser in 1968 and Mrs Dorothea Muhr has sent them to Europe where the plants have been sold under the mark B 21. Then the argentinian collector Fechser has collected these plants and his finds have been sold under various names, like Gymn. brevispinum, Gymn. horridispinum – bicolor, etc. Till and Schatzl described the plant like new sort after ten-years observing in German journal KuaS 1979 and they placed the living plant like the holotype in the Botanic Garden of Linz under the number BGL 2257. As it has been necessary to place not living plant in some herbarium, they made it in 1987 and the description was endly valid. The Austrian gymnophils have gathered the whole related group, then Gymn. monvillei – horridispinum – achirasense, under one main sort Gymn. monvillei and the other taxa have been stated on the level of subspecies and they have described later several taxa more on the level of varieties or forms, how it is evident now under the sort Gymn. monvillei.

Gymnocalycium achirasense var. orientale Neuhuber
Varieta orientale se liší od typu tmavě zelenou, hedvábně lesklou epidermis, menším počtem trnů (většinou 5 – 7), které jsou kratší, silnější a obvykle hnědé až černé, avšak brzy sešednou, potom mají pouze hnědou špičku.
Domovina: Argentina, Cordoba, blízko Alpa Corral, 85O m n.m.
Další nálezy: LB 332 Las Albahacas; P 104c; JPR 102/242 Cerro Itihuasi Cord.; Tom 183/1 Las Albahacas; JO 1174/1 Las Albahacas; MT 07-070 San Bartolome.

Gymnocalycium achirasense orientale
Gymnocalycium achirasense orientale

Gymnocalycium achirasense var. chacrasense Neuhuber
Varieta se odlišuje od typu tmavší barvou těla, více vlnatými areolami, všeobecně slabšími, delšími, většinou ohebnými trny, jakož i podstatně světlejšími květy.
Domovina: Argentina, San Luis, Las Vertientes, 1.050 m n.m.
Populace jsou v domovině variabilní, s přibývající nadmořskou výškou je otrnění slabší, delší a pestřejší a také počet trnů přibývá. Pojmenováno podle obce Las Chacras.
Další nálezy: GN 88-117/286; LB 352 Potrerillo SL, LB 362 Villa de Praga SL, LB 349 Paso Grande SL, LB 365 San Martin SL; STO 530 Las Lagunas; MT 07-088 La Toma, MT 07-100 Las Chacras.

Gymnocalycium achirasense chacrasense
Gymnocalycium achirasense chacrasense

Gymnocalycium achirasense var. kainradliae Neuhuber
Liší se od typu tmavším tělem, tmavým a tuhým otrněním, a velkými bílými až jemně růžovými květy.
Domovina: Argentina, San Luis, Sierra de San Luis, blízko Colonel Pringles, 1.300 m n.m. Taxon osidluje jihovýchodní třetinu Sierra de San Luis, pohoří táhnoucího se ve směru severojižním. Jde o malý areál, který prý objevila Andrea Kainradl z Welsu, po které je taxon pojmenován. Někteří jedinci jsou černotrnní, květy jsou údajně ve tvaru jakéhosi kola.
Další nálezy: GN 88-102/255 Colonel Pringles, GN 270-867 Piedra Blanca; LB 285 Los Tapiales SL, LB 480 Hosteria La Verbena SL, LB 1390 Dique La Florida SL, LB 283 El Trapiche SL; P 104b; Tom 164/2 Trapiche; MT 07-115 Cerro Largo, MT 07-131 Los Chaňares.

Gymn. achirasense kainradliae černé
Gymn. achirasense kainradliae černé

Gymnocalycium achirasense var. echinatum Neuhuber
Taxon se odlišuje od typu světlejší epidermis, kulovitým až protáhle kulovitým tělem, silnými, krátkými, tuhými svazčitými trny, jejichž spodní tmavě zbarvená třetina se zřetelně odlišuje od vrchní lehce růžově nebo žlutě zbarvené části, a také špičatě kopisťovitými, většinou roztřepenými vnitřními okvětními lístky jemně růžových květů.
Domovina: Argentina, San Luis. Sierra de San Luis, blízko El Durazno, 1.000 – 1.200 m n.m. Má se jednat o okrajově vyvinutou populaci na jižním konci tohoto pohoří, která je pozoruhodná svým zvláštním otrněním, které má připomínat ježka. Postavení trnů vedlo i ke jménu taxonu.
Další nálezy: GN 91-343/1187, GN 91-346/1187 Potrero de los Funes; STO 545 Trapiche; LB 278a Estancia Grande.

Gymn. achirasense v. orientale – summary:
It differs from the type with deep green, silk shiny epidermis, littler number of the spines (mostly 5 – 7) which are shorter, stronger and usually brown to black, however, they become gray soon, then they have only brown tops.
Gymn. achirasense var. chacrasense – summary:
The variety differs from the type with deeper colour of the body, more wooly areoles, generally thinner, longer, mostly flexible spines, and with substantially lighter flowers. The populations are variable in the homeland, with higher altitude the spination is thinner, longer and more gayness of colour and the number of the spines is also bigger. Named after the village Las Chacras.
Gymn. achirasense var. kainradliae – summary:
It differs from the type with darker body, dark and rigid spination and with big white to gently pink flowers. Taxon occurs in the south-east third part of the Sierra de San Luis, the mountains going in the north-south direction. It is the little area found by Andrea Kainradl from Wels, after whom it isnamed. Some specimens are black spined, it has been said thet the flowers are in the shape of a circle.
Gymn. achirasense var. echinatum –summary:
The taxon differs from the type with lighter epidermis, globurar to elongate globular body, with strong, rigid, short, faggot spines, whose lower dark coloured third part is evidently different from the upper gently pink or yellow part, and also with pointed lanceolate, mostly frayed inner perianths of gently pink flowers.
It ought to be the marginal developed population on the southern end of this mountains, which is remarkable with its special spination which reminds a hedgehog. Spines standing gave also the name of the taxon.

Gymnocalycium achirasense var. villamercedense ( Ritter ex Till & Neuhuber) Milt comb. et stat. nova
Basionym: Gymnocalycium villamercedense Ritter
Roste jednotlivě, bez řepovitého kořene, asi 9 – 12 cm silné a vysoké, s 13 – 18 hrbolcovitými žebry a silnou bradou, zelené. Areoly 7 – 10 mm dlouhé, od sebe vzdálené 5 mm.
Okrajové trny asi 10, nažloutlé, nikoliv načervenalé až černé, 1 – 2 cm dlouhé; střední trny 1 – 4, 20 – 25 mm dlouhé, zahnuté směrem nahoru.
Květy neznámé. Plod kulatý, červený. Semena malá, černá nebo načervenalá, jemně hrbolatá, hilum poloboční až boční, často vyduté, bílé, dlouhé a úzké.
Domovina: Juan Llerena u Villa Mercedes, San Luis, Argentina.
Jeden z prvních nálezů Friedricha Rittera nesoucí jeho polní číslo FR 6, semena prodávala v Německu jeho sestra Hildegard Winter nejprve pod názvem Gymn. multiflorum, jméno Gymn. villamercedense bylo uvedeno až později. Popis uveřejnil Ritter bez znalosti květu, protože evidentně jeho cílem byl sběr semen a květy tedy neviděl. Nejvýraznějším znakem tohoto taxonu jsou značně vyvinuté bradovité hrboly, které mohou jako jakési zobany přesahovat pod nimi zasazené areoly. Liší se také barvou plodu, který je ve zralosti červený, zatímco u typu a ostatních taxonů této subspecies jsou hnědozelené, nebo se žlutými tóny. Jelikož jde o generativní znak, domníváme se, že lze tento taxon vést na úrovni variety, a také proto, že naleziště je izolované.
Další nálezy: GN 88-82/206 La Toma, GN 79-196 Juan Llerena, GN 83-207 Cerro la Mogote; STO 533 Siarra del Morro; LB 304 San José del Morro, LB 310 Sierra del Morro; P 104a Mercedes; WP 92-72/91c Juan Llerena; HV 681 Sierra del Morro; Tom 174/2 San José del Morro, Tom 178/1 La Morena; MT 07-077 Sierra del Morro, MT 07-079 mezi La Esquina a La Morena, MT 07-085 San José del Morro.

Gymnocalycium achirasense villamercedense
Gymnocalycium achirasense villamercedense

Gymn. achirasense var. villamercedense (Ritter ex Till & Neuhuber) Milt comb. et stat. nov. – summary:
It grows solitary, without beet root, cca 9 – 12 cm in diameter and high, with 13 – 18 ribs with the protuberances with strong chins, green. Areoles 7 – 10 mm long, 5 mm one from another.
One of the first Ritter´s finds with his field number FR 6,seeds has been sold by his sister Hildegard Winter in Germany under the name Gymn. multiflorum at first. The name Gymn. villamercedense was mentioned only later. Ritter published the description without flower, because his interest has been evidently seeds harvesting and he has not seen a flower. The most remarkable sign of this taxon are very developed chin-shaped protuberances which can like some beaks reach over the areoles under them. It differs also by fruit colour which is red if ripe, while at the other taxa of this subspecies they are browngreen, or with yellow tinges. It is the generative sign and we mean that it is possible to hold this taxon on the variety level and also therefore that the finding place is isolated.